Muži museli z autobusu ven a ženy dovnitř. Tak zněl rozkaz. Asi po 15 minutách nám ženy předvedli kalhoty á la Maruška Svátková. Tedy aspoň barvou a materiálem. Marušce je nutno přiznat, že je měla daleko ojetější. Aspoň třetí den nošení. Holky měly samozřejmě zbrusu nové kalhoty.

S vymoděnými ženami jsme v horku vklouzli do uliček starého města, které skýtaly stín. Nejdříve jsme šli docela v pěkně dlouhém štrůdlu, který se však u první památky rozpadl. Většina z nás navštívila jako první památku kostel St. Trophime. Za poznání stále především křížová chodba, která je památkou UNESCO. Musím uznat, že takováto křížová chodba není často k vidění. Nešlo jenom o krásnou starou chodbu, ale o spoustu přilehlých sálů, místností i zahradních koutů včetně ochozu ve výši střechy. Ke koukání je zde skutečně mnoho věcí.

A pak už jsme kráčeli městem míjejíce se. Mé kroky vedly k bývalé římské aréně. Minul jsme římské divadlo, ale nešel jsem dovnitř. V Orange mě také čekalo divadlo, v daleko zachovalejším stavu. Arénu jsem si prošel křížem krážem. Krásná. Bohužel býčí zápasy v ní měly probíhat až následující den. Smůla.