Massif Central 2003 / 9. den: Ardéche a okolí

Popis cesty: Původně jsme měli jet proti proudu ze St-Martin a představa byla taková, že když se vyjede na horní plošinu, už to půjde jako po másle, po rovině. Nakonec jsme se rozhodli přejet autobusem na druhou stranu a jet po proudu, kvůli pěšákům. Jízda autobusem ukázala, že to nebude žádná procházka. Autobus jel serpentinami, které klesaly a stoupali hodinu! Jel po horní hraně, ale ta nebyla vůbec rovná. A na závěr hluboce klesnul k Pont d´Arcu. Padlo rozhodnutí, že ve vedru ukrutný stoupák nahoru nepojedeme, ale že nás tam vyveze autobus a pojedeme seshora. Cesta, jak už jsme věděli, nebyla žádný med a spočítané převýšení velice pravděpodobně neodpovídá skutečnosti. Ta bude horší. Cesta stále stoupá a klesá, téměř v každé zákrutě, kterých je nepočítaně. Teprve po výjezdu z Aiguéze začne rovinatější krajina s mírnými převýšeními.

U odbočky k Plage de Sauze u stejnojmenné vesničky jsem u odbočky řídil další jízdu a také čekal na filmujícího Vláďu. Nejel. Dlouho. Tak jsem sednul na kolo a jel zpátky do kopce. Co když se mu něco stalo? Nestalo. V polovině kopce se objevil, tak jsem si dal ještě jednou sjezd. V Sauze na břehu říčky Ardéche jsme prohlédli dvě tři restaurace. S objednáváním to bylo složité. Bylo už ke třetí a to je doba konce vaření. Ale hlavně neměli ryby. Podivné. V jedné restauraci se mi však majitelka zeptala kuchaře, zda-li nám rybku udělá. Slíbil. Zasedli jsme a za chvíli už tam byli další Češi. Po dobrém obědě jsme si našli volné místo na skalách a vlezli do vody. Zatímco Vláďa odjel koupit láhev červeného vína, Ivo se snažil na skaliscích zemřít. Nedával bacha, ujely mu nohy a nehezky s sebou švihnul, naštěstí více do vody. K páté odpolední nasyceni sluníčkem a další dávkou červeného jsme vyrazili.