Roháče 2003: 3. den - různé cesty do Žiarského sedla a přechod Baranca

* trasa horňáků: červená a modrá (šla silnější třetina lidí) Žiarská chata 1350 m - Smutné sedlo  1962 m - Plačlivá - Baranec 2184 m - chata Kožiar 900 m; data: 15 km, převýšení 1050 m, klesání 1500 m, čas: 6:30 ? * trasa odpadlíků: světle modrá (šla slabší třetina) Žiarská chata 1350 m - hotel Kožiar 900 m - ústí Jamnickej doliny 890 m - Pribylina SAD; data: 18 km, klesání 580 m, čas: 4:30 ?

Počasí třetího dne bylo odrazem těch předešlých a zhoršujícího se trendu a vlivu deště. Ráno opět poprchávalo, vanul téměř uragán. Prostě bezva počasí. - Po snídani se vyrovnali účty, které jako zázrakem vyšly. - Vycházeli jsme po malých skupinkách směr hřebeny. - Kliku měl jenom ten, kdo vyrazil brzo. Svítilo sluníčko. Bohužel jenom chvíli.

Při stoupání Žiarskou dolinou do Smutného sedla jsme nevěřícně pozorovali lesknoucí se vrchol Barance – že by to byl sníh? Byl to sníh.

Přibližně v polovině výstupu k hřebenům všichni dorazili k 1. a důležitému rozcestí. Jedna cesta vedla doleva do Smutného sedla. Druhá doprava k Žiarskému. Valná většina lidí zamířila k Smutnému sedlu po naplánované trase s přechodem Plačlivé a Baranca. Jen malá část zamířily rovnou k Žiarskému sedlu.

Přechod Smutného sedla a Plačlivé znamenal aspoň hodinku pochodu navíc. Zejména to znamenalo se co nejdříve vyšplhat na skalnatý hřbet Prostredního grúně a po hřebeni dojít do Smutného sedla. Do Šlo se celkem dobře, jenže nahoře bylo opět chladno a větrno.