Roháče 2003: 3. den - různé cesty do Žiarského sedla a přechod Baranca
Při obcházení Plačlivé (kam vystoupala jenom Jana J. se Zbyňkem Č.) narazila skupinka na 40 metrů vzdáleného kamzíka. V Žiarském sedle hlavní skupina věnovala něco minut polykání stravy. Zhruba před půlhodinou tímto místem prošla malá skupina, která nezahnula na plánovaný přechod Baranca, ale vzala to kvůli nepřízni počasí rovnou dolů Jamnickou dolinou. My zůstaneme s hlavním oddílem, jehož členové se mezitím zachumlali a v rukavicích stoupali přes Smrek na Baranec, nenápadným skalnatým hřebenem až na vrchol. I když výstup na Baranca nezačal bůhvíjak s nadšením, štěstí bylo tentokráte veliké. Mraky se začaly trhat a na vrcholu ve 14:00 už námraza téměř zmizela. Výška 2184 m.n.m. Finále výstupu na Baranec bylo pěkně ostré. Sestupu 1350 m výškových metrů se kdekdo bál, ale nakonec se ukázal jako celkem příjemný. Zejména začátek po úzkém žebru cestičkou mezi klečí na Holý vrch byl nezapomenutelný. K tomu začalo hřát sluníčko. Prostě vegáč, který skončil tradičními haluškami v hotelu Kožiaru. Koupel v Smrečiance zpříjemnila závěr náročného, ale krásného výletu do Roháčů. A jaký byl úplný konec výletu? To musíte ještě přečíst stopy těch, co sešli Jamnickou dolinou. |
Po krátké přestávce a převlékání následoval pochod východním
směrem po druhé straně hřebene za stálého stoupání na Plačlivou.