Šlapárna jako za stara 2005: 1. den - Radeč

Trasa: st. Zbiroh - zelená - Malý Újezd 1 km - vrch Bukov 572 m - Plískov 3 / 4 km - Rovný - červená - tvrziště Rovný 1,5 / 5,5 km - Lhota pod Radčem 3 / 8,5 km - červená - Hrad (Mitrvald) 680 m, 2 / 10,5 km - Těškov 4,5 / 15 km - silnice - Mýto 3,5 / 18,5 km - silnice - Cheznovice RS Svatý Štěpán/Štěpánský rybník 5 / 23,5 km

• Den začal rychle. Žena (Lída) mě probudila v 7:40 s dotazem, jestli bych neměl jít na vlak. Ten jel v 7:55 z Dobřichovic. 3 minuty mytí, 2 minuty oblékání, 2 minuty dopakování, 1 minuta obutí a opuštění domova, 30 vteřin návrat pro bundu, jejíž krátké neúčasti na výletě si opět všimla Lída.
• Na peróně čekali lidi. Skvělé! Telefonický dotaz, v kterém vagóně Voltek sedí? V prostředním, vlak zrovna vyjel z hlavního nádraží. Tlampač v Dobřichovicích vzápětí ohlásil 40minutové zpoždění. Nakoupil jsem noviny, polomáčené sušenky. A semtex, abych se napil a ne vyhodil České dráhy do povětří. Mezi sousty typické snídaně jsem si povídal se sousedkou, "mladou" Ondrouškovou, kdysi dítě našich táborů. Jí jel vlak na Prahu přesně.
• Vlak s Voltkem přijel přesně: o 40 minut později. Jak dráha řekla. V Berouně nás čekal přestup. Náš přípoj dál byl dávno v čudu. Bral nás rychlík Praha-Plzeň. Ozvaly se dotazy, proč jsme nejeli tímto vlakem? Sraz by byl o hodinu později! Snažil jsem se jim vysvětlit, že do rychlíku se v Dobřichovicích nedá nastoupit. Někdo vrtěl nechápavě hlavou dál. Z toho plyne ponaučení: Kdyby dráha jezdila včas, ubylo by velké množství blbých dotazů.
• Nádražní budova Zástavka Zbiroh zažila kdysi dávno bohaté časy. Leč hodně dávno. Zelená turistická se zelenala 50 metrů zpět ku Praze, prošla pod dálnicí, minula dům s trojím parožím a plotem z kol žebřiňáků. Prošli jsme po hrázi vypuštěného Dvorského rybníka a po asfaltu stoupali vstříc hájovně Bukov. Zelená (trasa) konečně přešla v lesní cestu a my se štrachali vstříc vrchu Bukov (572 m). Během stoupání se snad všichni převlékli. Jarda K. vyndal slivovici a turistika začala.