Dolomity 2006: 1. den - ferráta Giulio Segata / Monte Bondone

• Jízda proběhla bez problémů.
• Na náhorní plošině Viotte del Bondone (1550 m) jsme byli již v půl osmé. Bylo brzy, ranní chlad, nikde noha.
• A šlo se. Většina včetně nováčků se rozhodla pro ferratu Giulio Segata. To se později ukázalo jako chyba. 
• Jen dva lidé šli ferátu Pero Degasperi. Její popis i s fotografiemi najdete ve zvláštním souboru s komentářem Honzy Trnky.
• Hned na začátku jsme spletli nástupní trasu. Místo cestou č. 636 jsme šli cestou č. 607, kterou jsme měli naopak sestupovat. To jsme zjistili ale až daleko později.
• Když jsme stoupali k vrcholu Cornetto (2180 m) bylo již zřejmé, že feráta je jinde. Část nás další pokračování zkrátila traversem pod vrchol Dosso d´Abramo (2133 m) a začali jsme hledat ferátu. Trvalo to, protože jsme se nemohli pořádně zorientovat a mapu jsme špatně četli. To jsme ještě nevěděli, kudy jsme to vlastně vystoupali. A pak jsme našli sedélko mezi dalším vrcholem Cima Verde (2102 m) a Dosso d´Abramo a byli jsme doma. Feráta už byla kousek. Část lidí ji trefila z druhé strany. 
• Feráta začínala komínem a vše vypadalo bez problémů. Jenže za komínem začal prvních ostrých 30 metrů, které se ukázaly extrémně těžké. Po jeho zdolání (někdo i sklouzl) mělo dost lidí ztuhlé předloktí a rozhodlo se využít únikovou cestu a nepokračovat do druhé, snad ještě náročnější části. Zvláště když se z ní pár lidí vrátilo. Mnozí se vraceli i z nástupu za komínem.