Šlapárna jako za stara 2006: 2. den - Plešivec a Kuchyňka

    ZPĚT

Minuli jsme rozcestí Křižatky a udělali krátkou přestávku na dalším rozcestí Komorsko. Maruška nám předvedla pláštěnku za 39 Kč a vyprávěla, že viděla ještě lepší za 29. Nasadila si tu drahou a začalo pršet. Všichni jsme se cpali pod stříšku. Maruška se s tydrama posadila na stůl, avšak nám nedovolila dělat ? Netrvalo dlouho, za deštěm přišel modrák. Cesta k další silnice a rozcestí zvaném Pod Provazcem proběhla v pohodě. Po vrstevnici. Ještě nám na chvíli zasvítilo slunce. Teprve poté, na obrátce Trans Brdu, se začala cesta ještě naposledy zvedat na Malý vrchol 615 m. A ještě chvíli stoupala, stromy se však rozestoupily, vítr opět zesílil, ale průseky nám umožnili vidět na obě strany. Zvláště na dobříšskou stranu. Pohodová cesta po hřebeni nás dovedla až vrcholu cesty - Kuchyňku 636 m.

Všichni už trochu snili o hospodě, ale bohužel druhý den byla až na konci cesty. A tak se šlapalo jen s krátkými přestávkami. Od Kuchyňky naštěstí cesta již jenom klesala. Až na krátký pochod po vrstevnici pod Studeným vrchem. Táňa s Vláďou získali pár hub do polévky.

Na severozápadním boku Studeného vrchu přišel závěrečný sešup až k loukám v místě zvaném Zátor. Krajina se otevřela a myšlenky na pivo zintenzívněly. Otázka, kterou jsme řešili při pochodu k náměstí, byla tato: Nejede náhodou nějaký vlak dříve, než ten plánovaný k šesté? Byly totiž teprve tři hodiny, tak jsme byli rychlí. Franta Š. věděl z hlavy, že taková šance existuje. Vlítli jsme do hospody přímo v centru Hostomic, objednali si konečně pivo a snědli vše poslední, co hospoda nabídla. 20 minut před odjezdem jsme mazali na nádraží.

Fučelo, slunce prosvítalo zpod mraků již velmi obtížně, Olina zabalila psi a my se snažili veselit v bezútěšném nádraží městečka Hostomice. Pak už všechno jelo jako po másle. Přestup v Zadní Třebáni byl tak rychlý, že Čubihoj se málem nestihnul vyčůrat.

Vypadnul jsem po dvou stanicích jízdy opět v Dobřichovicích, kde na mne čekal vnuk a syn. Co bylo dál, už nevím. Předpokládám, že všichni dojeli šťastně domů za zvuků písní Sláva nazdar výletu!