Šlapárna jako za stara 2006: 2. den - Plešivec a Kuchyňka

Trasa: Jince ČD - vlak - Rejkovice zast. - zelená turistická - sedlo pod Plešivcem 2 km - Plešivec 654 m / 1 / 3 km - zelená a modrá turistická a bez značení - sedlo pod Plešivcem 2 / 5 km - červená turistická - Klínek 450 m / 1,5 / 6,5 km - Křižatky 1,5 / 8 km - Komorsko rozc. 1,5 / 9,5 km - rozc. Pod Provazcem 2 / 11,5 km - Kuchyňka 636 m / 2 / 13,5 km - Kuchyňka sedlo 1 / 14,5 km - žlutá turistická - konec vrstevnice 2 / 16,5 km - Hostomice hospoda 360 m / 3 / 19,5 km - Hostomice ČD 1 / 20,5 km

Ráno jsme se sesedli k jídlu a kromě žvýkání začalo jednání velkého churalu. V plebiscitu se hlasovalo, zda-li jet vlakem nebo jít od hotelu rovnou pěšky. Po předestření variant se ukázalo hned při prvním hlasování, že to bylo krátké. Drtivá většina byla pro to vyrazit vlakem a jít nejdelší trasu.

Po bohaté snídani jsme se rozloučili s Karlem a Olinou, sedli na vlak a popojeli do Rejkovic. Po nočním dešti to vypadalo, že i další den nám bude přát počasí. I když se po obloze honily mraky, ale fučelo. Fest.

Do sedla pod Plešivcem jsme vylezli zpocení. Výstup byl příkrý. Další kus cestu až na vrchol nás ochlazoval nepříjemně vítr, který se snažil přerůst ve vichřici. Nevlídno na vrcholku jsme rychle opustili, spustili se zpátky mezi stromy, scházeli jsme po zelené a od sedla Pod Plešivcem opět po červené směrem na Kuchyňku. Větší část si odskočila k šutru, který se nazýval Viklan. Prudké klesání skončila na silnice v místě zvaném Klínek. Jacísi skupina vyznávající lesní pych (s "y") mizela nenápadně do lesa. Dva mladí muži a jedna žena. Něco šli přeříznout. Měli pilu. Ale co? V takovýchto úvahách mne a Boba došla skupina od Viklanu. Cesta se zase pro změnu začala zvedat.