Najít autobusu ve Fontaine-de-Vaucluse nebyl problém. Většina účastníků zájezdu jej již obléhala s pivem v ruce. Byli jsme obšťastněni historkou, co se zase dělo Vaškovi S. Opět píchnul. Naštěstí si s sebou nevezl sporák! Kost - jak ji nazvali někteří z mého okolí - vylíčila, jak o něj pečovala, i když jej nakonec předala Milanovi (ten pro CK vykonával funkci cyklistického technika). Člověku poslední záchrany.

Ve veliké voltkařské grupě jsme se vydali najít obchody s jídlem. Naše chatička už potřebovala nakoupit nějaké speciality, aby konečně začala plnit své poslaní. Leč krámeček toho moc nenabízel. Raději jsme šli k vyvěračce řeky Sorgue. Místní si toto místo asi hodně oblíbili. Bylo narváno. Proč ne, když jde o stojaté nevábné jezírko. Zato řeka má krásnou zelenou barvu. Při návratu jsme si prohlédli výrobu papíru. Lepší než vyvěračka!

Fontaine jsme opouštěli stále v kruhu větší voltkařské společnosti. Nebyli jsme schopni úplně přesně určit naši polohu. Odbočili jsme podle pokynů doleva, ale zdálo se mi to příliš brzy. Asi nebylo. Byla to route turistiche. A taky měla nejstrmější stoupák. Pršelo a mnozí lezli z kol. Ani jedno, ani druhé nebylo moc dlouhé.

V Cabriére d´Avignon jsme dojeli k informačnímu centru a začali řešit oříšek toho dne. Bohužel blbě. Některým z nás se nechtělo jet tradičně po asfaltu přes Gordes domů. Chyba. Zbytek dne byl poněkud divoký.

Vrátili jsme se na hlavní křižovatku a vydali se do kopce. Směr byl jasný - "nahoru". Motali jsme se městečkem a stále stoupali. "Pomohla" nám značka ukazující ke Gordes. Ukazovala směr nahoru i při průjezdu kolem místního parku. Když jsme byli výškově zhruba na úrovni Gordes, řešili jsme, jestli nemáme uhnout doprava? Jindra a Vláďa R. tvrdili, že pod námi značka stále ukazovala směr Gordes nahoru. Vláďa R. poznamenal, že by to chtělo už asi zahnout. To jsem si myslel taky. Leč když značka ukazovala něco jiného? Tak jsme se nakonec drželi značky. Špatná volba. Značka už se nikdy neukázala. Asi po 500 metrech přešla silnice v šotolinu a posléze těžkou kamenitou cestu stále stoupající nahoru. Holky dávno slezly z kol. Nakonec i chlapi. A cesta vedla stále kolmo nahoru.