Vogézy 2008: 6. den - Petit Ballon-Eguishem-Colmar

• vymstilo se mi, že jsem ráno podcenil slunce. Vůbec jsem se nenamazal. Nohy nad koleny a ohbí paží mne začaly při dlouhé jízdě proti slunce pálit. Zachránilo mne na čas to, že po projetí Wettolsheimu a posléze Wintzenheimu jsem se opět ukryl na bikové stezce pod stromy. Jen na čas
• v Soultzbach-les-Bains jsem za každou cenu musel nalézt hospodu, byl-li mi život milý. Kvůli ní jsem byl ochoten jet i kilometr do kopce tím údolím, kterým jsem před několika hodinami přijel z hor. Byla tam! Opět to bylo velké pivo. Ruce jsem si namočil do vody. Doufal jsem, že aspoň na chvíli mi to pomůže
• zbytek cesty přes Munster až do Muhlbachu-sur-Munster už proběhl relativně v pohodě, byť stále ve vedru. U hotelu jsem narazil jen na pět kol. O pár desítek minut později, po osprchování jsem našel technika Milana se ženou v baru na večeři. Později jsem potkal Janu, u které jsem nechal vzkaz, že jdu dolů do vsi hledat restauraci a podívat se na oslavu Dne hudby
• k mání byly pouze párky. Ale ani ty nebyly, protože veselice se teprve chystala, byť bubeník s harmonikářem již hráli. Po pivu, které bylo spíše sladkým moštem, jsem se zvedl a šel jsem zpátky do hotelu, abych ještě stihl slušnou večeři a nakonec nezůstal o hladu. Teprve v jejím průběhu přijela většina účastníků autobusem, protože došlo k renoncu. Autobus přistál v Colmaru až k sedmé. Ještě že jsem tam nezůstal!
• na kole ještě dorazili o něco později Reifovi
• i poslední večer pokračoval muzikou, opět u recepce. Zbylo nás však jen torzo. Pravděpodobně ostatní zvadli. Já ostatně kolem půlnoci také