Dolomity 2010 (16.): 3. den - ferraty Nico Gusella (popř. Portón) a Vecchia

• mí spolunocležníci se ráno probudili jako ťuhíci. Skřehotali a nadávali na zimu. Při bohaté snídani se uklidnili
• opět se plánovalo, co jít. Pavel Schmidt chtěl nejdříve na procházku kolem hotelu. Ale podlehl davové psychóze a vyjel se všemi k horní stanici lanovky pod vrcholem Rosetta. Slíbil jsem mu, že půjdeme jednodušší trasu, a to přes ferátu Nico-Gusella. Ještě se k nám přidala Jana Svátková, kterou jsme dostali na starost
• všichni ostatní, mimo trekařů, vycházkářů, šli "měsíčním údolím" pod ledovcem Fragusta k chatě Pradidali a dál přes ferátu Portón
• já jsem tuto cestu nevolil, protože jsem jí šel před osmi lety jako jediný. Část absolvovala i Marie Svátková. Šel jsem raději objevovat něco nového
• naše malá skupinka začala dlouhým sestupem od chaty Rosetta nádherným údolím pod vrcholem di Roda. Cesta sice klesala prudce, ale protože jde o Dolomitskou cestu číslo 2, je velmi dobře upravená. Sestup je pohodový. Leč dlouhý
• uprostřed mohutných vrcholů se cesta na chvíli uklidnila před rozcestím Fedde, kudy ten den scházeli dolů Marie Svátková a Vašek Soukup, dál již nepokračovali
• na druhé straně údolí se cesta zvedá a stoupá napříč šikmou kamennou plotnou nad sněhovým kuloárem. Traverz je téěmř po celé délce zajištěný
• tento úsek končí v sedle di Ball, odkud je chata Pradidali na dohled. Čili za špatného počasí úniková cesta
• my však hledali, kudy dál? Ze sedla di Ball sice vedla v suťovisku nahoru stezička, ale nebylo moc jasné, kam vede a kde je vlastně naše feráta. Pavel Schmidt dobře odhadnul, že musí projít mezi dvěma vrcholy v suťovisku nad námi
• to se ukázalo jako dobrý odhad. Nevedla sice skalním kuloárkem pod pravou stěnou, jak jsme si mysleli. Lana traverzovala a svisle překonávala šikmý hřeben, který suťovisko uzavíral. Vždycky čtyři metry kolmo nahoru, čtyři metry traverz a zase nahru-traverz. A to několikrát za sebou. Nejtěžší bylo asi místo, kdy sice kolmá část nebyla nijak vzdušná, ale plocha, po které se stoupalo, neměla téměř žádné stupy. Otěr ale fungoval
• feráta Nico Gusella nebyla sice procházkovým chodníčkem a jistý lezecký um vyžadovala, ale nešlo o nějak složitou ferátu