Slovensko 2011: Den 02

naše bloudění bude ještě dlouho předmětem sporů, kudy jsme vlastně šli? Jedno ale bylo zcela zřejmé: nějak se nám nedařilo vzdálit se Tisovci. Proto také padaly s uplývajícím časem návrhy návratu do Tisovce. Maruška však nechtěla z vysněného cíle povolit. Jen taktak, že na konci nedostala deku. Ochránilo ji, že byla žena. Já bych ji ale klidně deku dal
a tak jsme sešli k potoku, možná Blatnému, ale možná Rejkovickému, prošli se tradičně kopřivami a řešili, zda-li jít napravo (východ) nebo nalevo (západ). Nakonec jsme šli na sever, i když někteří tvrdili, že to byl zmíněný západ. Došlo až na buzolu. Konečně! Protože Franta Š. se stále nemohl chytit s GPS
a opět jsme dosáhli místa, kdy se zdálo, že Tisovec je stále stejně daleko jako před hodinami