Slovensko 2011: 3. den - Trstie či Muráň / Stolické a Veporské vrchy

STRANA 3.       ZPĚT
  • v Muráni jsme samozřejmě museli navštívit restauraci Koruna, kde jsme popíjeli již v roce 1992
  • k půl dvanácté jsem zavelel k odchodu. V cíli jsme museli být za méně než pět hodin a směrovník ukazoval na Trstie 4:45. My jsme sice podle plánu nešli až úplně na tento vrchol, ale bylo nutno počítat ještě s hodinou na sestup. Od té chvíle bylo nutno čas postupu
  • Muranskou Lehotou jsme prošli podle plánu a už se před námi tyčily vršky s naší hřebenovou cestou
  • však také v lese se cesta zdvihla prudce nahoru. Bylo dusno, vítr nefoukal a vše se lepilo potem
  • Bobo a Horovi se cestu na Trstie z předešlého dne pochvalovali. Byly z ní výhledy. Jenže oni chytili první ranní stop. Na druhou stranu charakterizovali cestu dost přesně: celý den nahoru a teprve v závěru dolů. Bylo to tak
  • u chaty na Čierťaži došlo na posilnění. Čas byl stále dobrý. V lese byly schované koně a hovada nebyla tak dobrá jako čas. Následující úsek byl už tak zarostlý, že byl poprvé za celý zájezd neprůchodný. K chatě Nemcová bylo nutno jít doleva po široké lesní cestě a v louce pod chatou to vzít ostře loukou nahoru
  • další pokračování cesty na Tri chotáre už bylo celkem v pohodě. Cesta, sice občas zarúbaná, byla více čitelná než určitý úsek na Čierťáž. Kromě toho nám párkrát pomohla zdupaná tráva našimi kamarády z předešlého dne. Hlavně že šla po hřebeni, i když fakticky ještě o pár desítek metrů vystoupala. Touto cestou mimo nás už nešel nikdo stovky let!