Šlapárna jako za stara 2012: 1. den - pokus o dobytí Třemšína

• opět se ukázalo, jak je důležité míti vůdce! Klubko účastníků "zájezdu" čekalo na peróně č. 1 na chvíli přistavení rychlíku do Českých Budějovic. Nebýt vůdce, čekala by skupina asi dodnes. Rychlík byl totiž již přistaven, ale u perónu 1a a byl pomalu nastartován k odjezdu. Naštěstí vůdce, který dojel ze vzdálené díry u Prahy, chybné postavení turistů ihned po svém dostavení se na sraz poznal. Díky tomu odjezd proběhl hladce,
• při jízdě vlakem nás benjamínek Voltku přesvědčil, že musíme jít s dobou. Voltek bude mít svůj facebook. Pro Voltkaře. Tak se těšte!
• hledání ubytovny U stadionu v samotném Rožmitále pod Třemšínem proběhlo s mírným kufrováním, ale chvíli před 11. hodinou jsme byli ready a mohli vyrazit na trasu. Ta probíhala na začátku takto: řeznictví Spaaru - Pivnice Koruna - restaurace Panský dvůr,
• skutečně na trasu jsme vyrazili až o dvě hodiny později. Tomu předcházelo tradiční vystoupení Jitky Permanové, která si stěžovala na polévku, která se jí zdála kyselá. Využila toho, že jí místo nudlí dali rýži a neupozornili ji na to. Odešla hladová a s ní Maruška S.,
• při odchodu z Rožmitálu již svítilo sluníčko a bylo příjemně. Pro změnu místo Jitky brblali Jarda K. s Honzou M., kteří chtěli zůstat celý den v hospodě. Vůbec nechápali smysl pochodu na nějaký vrchol,
• v lese bylo vlhko a rostly houby. Podél cesty byla spousta ryzců. Zatímco Jirka H. houby sbíral, Pavel H. si nos nabarvil naoranžovo,
• s Jirkou H. jsme vymysleli zkratku, jak dobýt vrchol Třemšín rychleji. Samozřejmě mimo turistické cesty. Díky tomu jsme se seznámili se Železnou pannou, leč do cesty se nám postavili myslivci, kteří měli v trase naší zkratky honitbu. Museli jsme se vrátit. Čas říkal, že ten den již vrchol Třemšín asi nedobudeme. Dobyli bychom, ale nikdo z výpravy po tom netoužil. Snad kromě Rychlého Pavla. Účastníci spíše chtěli vědět, kdy se konečně začnou péct buřty? Vyjma Jardy, ten si svoje párečky s pomocí dalších sežral již v Pivnici Koruna,