Šlapárna jako za stara 2012: 2. den - dobytí vrchu Třemšína

• zhruba ve čtvrt na pět jsme byli zpátky v ubytovně U stadionu a bylo zřejmé, že i husí chůzí nebyl problém odjet dřívějším vlakem. Nikdo na to ani na chviličku nepomyslel. A tak se šlo opět do vedlejší hospody, kde jsme pomalu byli štamgasti. A opět bylo uvnitř neuvěřitelné vedro. Tak často jen v lehkém triku jsem před hospodu nevycházel na chvíle přežití,
• jediný problém, který některé pálil, je, jak získáme skupinovou slevu na nádraží v Rožmitále, když nemají kasu a v motorovém vláčku je jen automat? Zatímco já byl přesvědčen, že jí získat musíme, hudry hudry Kafka mlel svoji, že s námi dráha zacvičí a nic nedostaneme. A že nerozumím marketingu ČD. Já byl přesvědčený že ano. Věřil jsem slibům drah, že když nabízejí slevu, musí ji poskytnout i tam, kde k tomu nemají "odpovídající" podmínky,
• a v této nesmírně komplikované situaci se podruhé ukázalo, jak je důležité míti vůdce. Slevu nám bez mrknutí oka vydal jediný člověk na kolejích, kterého jsem o to požádal: mašinfíra,
• v motoráčku bylo vedro jak v hospodě. Bože, co to je za kraj?
• v rychlíku jsme se rozdělili na dvě skupiny, každá obsadila jedno kupé v jednom ze dvou vozů předlouhé soupravy. V kupé bylo bohužel snad ještě větší vedro než o sobotního večera v hospodě. Stále jsem průběžně větral, než jsem opustil kolegy v Berouně,
• za zmínku určitě stojí seznámení se s průvodčím. Byť jeho jméno neznám. Chodil po chodbě a krásným barytonem se ptal, kdo nový přistoupil? Ukázalo se, že zpívá ve sboru. Nebylo divu. Hlas měl výjimečný. Evidentně trochu cvičil. Jarda K. chtěl vědět, kolik by platil, kdyby zatáhnul za ruční brzdu? Tak jsme se dozvěděli, že vše záleží na tom, jak rychle průvodčí najde odvzdušňovací ventil a jak rychle se mu chce pracovat. Protože výše sankce se odvíjí zejména od každé minuty prostoje. Také jsme se dozvěděli, že není vůbec problém domluvit dopředu výstup na vybraném nádraží, kde rychlíky běžně nezastavují. Stojí to sice nějaké peníze, ale jde to. To by byla frajeřina zastavit si rychlík někde na zastávce mezi poli a před očima ostatních cestujících vystoupit!