Dolomity / Sorapiss
| ZPĚT |
| Název |
obtížnost |
čas |
výstup |
ferrata |
sestup |
nejvyšší bod |
| hod. |
m |
hod. |
m |
hod. |
m |
hod. |
| Alfonso
Vandelli |
C - těžké |
7:00 |
940 |
4:00 |
200 |
2:00 |
940 |
3:00 |
2300 |
| Carlo Minazio |
B - mírně obtížné |
7:35 |
1450 |
5:15 |
100 |
1:00 |
1080 |
2:20 |
2255 |
| Francesco Berti |
C až D - až velmi těžké |
7:45 |
610 |
4:15 |
200 |
3:00 |
1750 |
3:30 |
2736 |
| Sci
Club 18 / Faloria |
D - velmi těžké
*) |
4:50 |
643 |
3:20 |
380 |
2:30 |
903 |
1:30 |
2123 |
*) Italové uvádějí i klasifikaci E, některé
české zdroje zase jen C až D. To je nesmysl, protože lezecká obtížnost
Francesco Berti (C-D) se s ní nedá vůbec srovnávat. Sci Club 18 je těžší,
byť krátká.
Je vůbec otázka zda masívu Sorapis říkat masív.
Jestli by nebylo lépe říkat mohutná hora. Nebo obrovský kotel. Ale nakonec,
z necelého kruhu vybíhá směrem ke Cortině d´Ampezzo
boční hřeben. Takže možná skutečně masív. Z vysokého okruží na východní
straně vyčnívá nejvyšší vrchol Sorapissspitze (3205 m).
Je to v této části jeden ze sedmi vrcholů, které dosahují 3200 metrů.
Uprostřed kráteru leží jezírko Lago di Sorapiss, které je napájeno
ze tří nevýznamných ledovcových polí. Sorapis je skutečně nepřehlédnutelná
kulisa, a to i díky charakteristickým hrotům, jako kupř. Drei Schwestern
(Tři sestry) a Finger Gottes (Boží prst).
Feráty tvoří také jeden velký kruh. Alfonso Vandelli a Carlo Minazio jsou
poměrně pominutelné, nejvýraznější, nejdelší a nejtěžší je část
zvaná Francesco Berti.
 |
 |
 |
| Sorapis: Ferraty |
Sorapis: Úseky ferrat |
Sorapis: Přístupové
body |
|
