Friesovy boudy, Krkonoše, 1. - 7.2.2020

STRANA 2. FOTO JIRKY M. FOTO JIRKY H. ZPĚT / BACK
 
  • 1.2. sobota: "tradiční" zastávka u jedné z chat Hříběcích bud. Milí a mladí hostitelé z loňského roku zde nebyli, ale byla zde jejich maminka. Pán domu spal. Nabídla nám pivo na zápraží. A pak už "vesele" furt vzhůru na Friesovky za občasného připíjení. První večer proběhl tentokráte výjimečně bez bujarého veselí, byť s muzikou a tancem
  • 2.2. neděle: protože hory neměly ještě moc sněhu, byl na programu pěší výlet přes bufet (Chata Na rozcestí) s borůvkovicí a s daleko delší zastávkou na boudě Klínovka. Na programu byla tradiční hruškovice a muzika. Jirka K. sedl za piano a bylo vesele. To se protáhlo ještě na chatu, takže skutečně bujarý byl až nedělní večer. V noci začal padat sníh a foukat vítr
  • 3.2. pondělí: následky bujarosti se dostavily. Bolelo mne břicho a tak jsem ještě s několika podobně postiženými jedinci zůstal na chatě
  • 4.2. úterý: další den už bylo nutno z morálního apelu na lyže stoupnout. Zvolili jsme trasu přes Vodovod s první zastávkou na Lesní b. Sice jsem si v duchu říkal, že to protáhneme na Černou, Ale ... Následně jsme nemohli se nezastavit na Lyžařské nebo Následně jsme se museli zastavit na Lyžařské. Notně při chuti jsme dali rundy hruškovice s hruškou. Pokecali se správce - Karlem - a vydali se přes Liščí horu k bufetu. Před námi dřela jako kůň Lili, která byla poprvé na běžkách. Na bufetu jsme přidali borůvkovici a ještě za světla - zcela odpovědně - se spustili s Lili k Friesovkám. Bez čelovek to ale po chvíli nešlo. Na odbočce k hotelu Škoda odvedl Zdeněk Lili raději ke sjezdovce. Já jel dál dolů a stihl dorazil do chalupy před partou se zničenou Lili. Jen jsme se trochu oklepali, vyrazili jsme do Anduly. Honza se hned seznámil s místním pivovárníkem Honzou a tak došlo na exkurzi místního pivovaru. Hlavní ochutnávka sestávala z místní lehké 10°, Friesovice čili pivovice a také z popíjení pivního moštu
  • 5.2. středa: předchozí bujarý večer a vichr nás nutil odkládat odchod na běžky tak dlouho, až se drobounké jádro rozhodlo, že jediná možná výprava může být pouze na Andulu. Pavla to s Vítkem rozjela, protože ji přestala bolet záda. Já s Honzou jsme se klidnili. Vítek veselost "odskákal" rychlým ztvrdnutím na židli ve společernské místnosti chaty Jawa. Pavla řádila dál