Poitou-Charentes
/ září 2006 / 1. den: příjezd do Coivert
CESTOVNÍ PLÁN
- organizace výletu do kraje Poitou-Charentes ("poatúšarán")
byla velmi jednoduchá: "řidič"
Libor se u nás v buranově (Černolicích) zastavil zhruba v půlnoci 9.
září 2006 ze soboty na neděli, my se ženou hodili do kufru jeho auta dvě tašky
a už jsme frčeli směr Plzeň (Libor se rozhodl celou cestu odřídit
sám, což mi dalo ideální možnost neztratit sobotní večer v hospodě)
- trasa mezi Prahou/Černolicemi
a cílovým bodem měla jediné problémové místo: průjezd kolem Paříže.
Zkušenost říkala dojet až na okruh kolem města (Périphérique -
"periferik") po dálnici A4 a vyjet na Orléans po dálnici
A6. Studium trasy ulehčoval server Michelin (www.viamichelin.fr).
Ten tuto trasu také doporučoval. Navíc vypočítal náklady na benzín a
výši
všech poplatků. Pro nás byl pomocníkem zejména
při jízdě závěrečnými kilometry. Udával totiž důležité detaily
včetně tvarů dálničních výjezdů a dokonce nám sdělil i základní
půdorys cílové vesnice Coivert. Plusmínus 50 metrů jsme věděli,
do kterých vrat máme vjet. Čas příjezdu jsme
stanovili asi na čtvrtou nedělní odpoledne
CESTOVNÍ REALITA
- Libor přijel dříve a
já musel poslední pivo do sebe nakopat. Vyjížděli jsme v 10:30,
zhruba o 90 minut dříve
- cesta odsejpala. Zvláště v Německu, protože
Libor jel občas i 180 km/hod. První kilometry ve Francii jsme zdolávali
již okolo páté hodiny ranní. Svítat začalo k sedmé.
Lída meditovala nad tím, že u nás svítá už v šest. Došli jsme k názoru,
že to je tím, že i když je Česko ve stejném časovém pásmu, tak jsme
k východu
1000 kilometrů blíž. Uprostřed meditování již probuzená Lída několikrát
Libora upozornila, že začíná brázdit postranní bílý drnčivý
pruh. Tak jsme udělali poprvé delší přestávku
a čekali na větší světlo
- na Périphérique jsme nedojeli. Zahlédli jsme
ceduli, která hlásila, že dálnice směr Orléans-Bordeaux odbočuje
doprava. Odbočili jsme. Liborův naváděcí systém
chvíli tápal. Pravděpodobně jsme si trasu trochu prodloužili, ale
vedla stále po dálnici. Nebylo co řešit (při zpětném zjištění jsme
objížděli Paříž po mírně větším oblouku přes Pontault-Combault).
Bylo stále volno, takže jsme na dálnici A6 dojeli bez problémů a
pokračovali finálním směrem, tedy jihozápadním
|