Středa
4. října 2006
- plán na druhý den byla daný: já musel dopoledne vrátit
kolo
- a tak jsme jeli po snídani
nejdříve do Lefkady. Já na kole, otec autem. Předstihl mne v tradičním
stoupání k vesnici Tsoukaládhes. Když jsem tam dojel já,
bylo už hej. Při rychlém sjezdu jsem se honil s malým skútrem.
- Kolo jsem vrátil bez problémů. Problém byl ale převlečení.
Služba v servisu mne uvolnila celý prostor půjčovny a já
tam chvíli nahý stepoval, než jsem se dostal do civilních
šatů
- otec chtěl někam do supermarketu a tak jsme navštívili
mj. i Lidla. Moc lidí v něm nebylo, asi si na něj ještě
Řekové nezvykli
- pak chtěl otec mermomocí vidět jednu zahradu. Když
jsme ji párkrát objeli a já se mu snažil dokázat,
že jeho vysněná zahrada na mapě je zelený prostor před nemocnicí,
nechtěl tomu věřit. Nakonec se na to vykašlal a šli
jsme do archeologického muzea.
- kasovní dáma nás upozornila, že se nesmí nic fotografovat, což dokazují tajně pořízené
snímky
- po prohlídce malé, ale pěkně uspořádané expozice
jsme se vraceli zpět, ale netradičně mimo Tsoukaládhes.
Jeli jsme přes Spanochóri a Drimónas. Otec se v kopcích
snažil na jedné z mála vinic na této straně dostat se k
hroznu, ale plot byl velmi dobře udělán
- v Agios Nikitas
jsme šli hned na oběd, při kterém nás tradičně provázely
kočky. Já jsem si pro změnu dal jogurt
s medem. Bylo to výborné, tvaroh byl domácí a
takový nafouknutý
- po obědě jsme měli jediný cíl, jet autem na pláž Katisma. Musí se vyjet do kopců směr
Kalamitsi, zhruba po
dvou kilometrech se objeví cedule směřující k pláži Katisma. Také hlásá dva
kilometry.
- k pláži se dojede v pohodě po asfaltové cestě. Není
divu, světe zboř se, pláž Kathisma byla téměř stoprocentně vším
vybavena. Restaurace nabízely vedle ubytování i sprchy,
toalety a také bazény s normální vodou. Naštěstí pro
nás po sezóně byla parkovací
místa volná
- i tato pláž byla poloprázdná
- k šesté jsme se vrátili do Agios
Nikitas, rozloučili se s autem a šli do penzionu,
který nám obstarala velká česká cestovka Via
mare
|
|