Cesta k moři: Bled, Bohinj, Tolmin, Slovinsko / 5. den

• resumé: návštěva jezer Bled a Bohinj, odjezd k Soče, prohlídka Tolminské průrvy (Tolminska korita)
• 09:10 před odjezdem z penzionu Turizem Loka ze Škofje Loky jsme si sedli a plánovali. Za prvé jsme se rozhodli nejet přím ok Soče, neb Pavel chtěl k jezeru Bohinj. Přidal jsme jezero Bled. Dámy byly pro a tak se jelo přes Kranj (trochu se kufrovalo),
• 10:40 Pavel se prohnal kolem jezera a mířil ke "své" Bohinji. Takže jsme obraceli, vrátili do Bledu - viz mapa - a hledali parkoviště. Nejlépe je parkovat napravo od hlavní třídy, která padá k jezeru. Na této straně za hotely jsou velká parkoviště. Vylezli jsme u vody, v místě případného startu známých veslařských závodů na Bledu a šli pod hrad. Koukaly na nás kachny a labutě. Jakýsi Ital si nechal v klidu oždibovat od labutě ruku, my to raději nezkusili. Na koupališti jsme si dali co? Kávu. Do vody nikdo nemířil, leda tak na WC. Zpátky jsme šli ještě jednou kolem restaurace u Vily Prešereň. Byla to ta, kde jsem si před léty dával skvostnou hříbkovou polévku? Nevím
• 12:00 v poledne už jsme byli i druhého jezera Bohinj - viz mapa, na jeho východním kraji, ve vesničce Ribčev Laz. Jen jsme došli na most, Lída opět zamířila na WC a zase jsme vypadli. To bylo rychlé. Vrátili jsme se pár kilometrů do Bohinjské Bystrice. Hezké výletní městečko. Já myslel, že je na kopci, ale ono je v údolí. To co ale není v údolí, je Bohinjske sedlo - viz mapa - ve výši 1277 metrů nad mořem při přejezdu z Bohinjské Bystrice (512 m) do Petrova Brda (803 m). Název neznám, ale kroutí se to nahoru a kroutí se to dolů a je to dlouhé. Bezvadné na tom je, že dole v Petrovu Brdu byla teprve za námi první porce horských zatáček. Trasa již sice tak příkře neklesala, ale Soča byla ještě hluboko pod námi a silnička byla na mnoha místech úzká a auta po pravé straně jen těsně míjela zeď. Lída občas vyjekla,
• 13:30 úplný konec byl až v Mostu na Soče,
• 13:51 jsme zastavili konečně v Tolminu. Holkám bylo špatně. Věra se postavila aspoň na nohy, Lída. Šli jsme navštívit informační centrum a rozhodnuli se ten den již na kolo nejít. Holky to odmítaly. Místo toho jsme zvolili pěší prohlídku Tolminských korit. A dobře jsme udělali,
• 14:17 jsme zastavili na parkovišti kousek před pokladnou do koryt a šli na malé jídlo. Holky stále moc nemohly. Dali jsme si sýrové polévky, se sýrem riccota a normálním sýrem. S riccotou to bylo trochu jako žinčica. Nic moc, žinčica je lepší