Cesta k moři: Soča, Nová Gorica, Grado, Slovinsko/Itálie / 6. den

STRANA 2. CYKLISTIKA PODÉL SOČE PŘESUN K MOŘI PŘES GORIZI ZPĚT
  • resume: bike podél Soče, průjezd Novou Goricí, dojezd k moři do Grada
  • 09:25 po příjemné snídani jsme opustili penzion "Sobe pri Lovrižu" a posunuli se jen o pár metrů na parkoviště pod kostelem, převlékli se a vydali se na kolo. Jízdě ještě předcházela ranní diskuse, jestli auta nepřeparkovat do Magozdu, abychom při návratu nemuseli šlapat tolik do kopce. Nakonec jsme zjednodušení opustili. Celou cestu při sjezdu do Magozdu jsem narovnával přehazovačku, protože mne přeskakoval řetěz. To se sice jakž takž podařilo, ale on ještě zlobil ohnutý a rovnaný článek řetězu. V Magozdu jsme sice těžko dávali dohromady slovo kleště, ale místní zemědělec nakonec pochopil. Ještě jednou jsme rovnali řetěz, takže šlo opět jakž takž jet,
  • 10:00 cesta po pravém břehu Soče začala po asfaltu, ale velmi záhy po opuštění Magozdu přešla v šotolinu s prudšími klesáními a stoupáními. I když ji označili jako lehkou, tak to nebyla pravda. Zvláště Lídin trek ve vyšším štěrku plaval,
  • 10:40 narazili jsme na sluji s vyvěračkou a speleolog Pavel rychle mizel do díry,
  • 11:05 - překročili jsme most v Trnovu a doufali, že na druhé straně dostaneme pivo. Nedostali. Oficiálně otevírali až v poledne a dát pivo o hodinu dříve odmítli. Srabi. Bylo opravdu veliké vedro. Ukázal jsem ostatním závodní trať pro rafty, přejeli jsme most a pokračovali v cestě. Podle Pavla i mne měla být cesta méně členitější a jít více po vrstevnici,
  • 11:45 bohužel předpoklad platil jen pro zbytek cesty. na začátku jsme tlačili všichni a cesta stále stoupala a stoupala. Na první velké otevřené louce nebylo úplně jasné, kam cesta dál vede, ale nejspíše do kopce. Lída se rozhodla nepokračovat a já ji doprovodil zpátky do Trnova. Pavel a Věra pokračovali v cestě napravo podél Soči,
  • 12:18 my jeli po hlavní silnici, která od Trnova také stoupala, podobně jako na druhé straně bylo nutno zdolat příčnou vyvýšeninu. Za ní jsme ve vesnici Srpenica sjeli do polí a mezi nimi se sunuli vesničkou na druhou stranu doufaje, že narazíme na pivo. Terén nás ovšem vyhnal zpátky na hlavní a po pivu ani vidu,