Cesta k moři: Soča, Nová Gorica, Grado, Slovinsko/Itálie / 6. den
- resume: bike podél Soče, průjezd
Novou Goricí, dojezd k moři do Grada
- 09:25 po příjemné
snídani jsme opustili penzion "Sobe pri Lovrižu"
a posunuli se jen o pár metrů na parkoviště pod
kostelem, převlékli se a vydali se na kolo. Jízdě ještě
předcházela ranní diskuse, jestli auta nepřeparkovat do
Magozdu, abychom při návratu nemuseli šlapat tolik do
kopce. Nakonec jsme zjednodušení opustili. Celou cestu při
sjezdu do Magozdu jsem narovnával přehazovačku, protože
mne přeskakoval řetěz. To se sice jakž takž podařilo,
ale on ještě zlobil ohnutý a rovnaný článek řetězu.
V Magozdu jsme sice těžko dávali dohromady slovo kleště,
ale místní zemědělec nakonec pochopil. Ještě jednou
jsme rovnali řetěz, takže šlo opět jakž takž jet,
- 10:00 cesta po pravém břehu
Soče začala po asfaltu,
ale velmi záhy po opuštění Magozdu přešla v šotolinu
s prudšími klesáními a stoupáními. I když ji označili
jako lehkou, tak to nebyla pravda. Zvláště Lídin trek ve
vyšším štěrku plaval,
- 10:40 narazili jsme na sluji s vyvěračkou a speleolog
Pavel rychle mizel do díry,
- 11:05 - překročili
jsme most v Trnovu a doufali, že na druhé straně
dostaneme pivo. Nedostali. Oficiálně otevírali až v
poledne a dát pivo o hodinu dříve odmítli. Srabi. Bylo
opravdu veliké vedro. Ukázal jsem ostatním závodní trať
pro rafty, přejeli jsme most a pokračovali v cestě. Podle
Pavla i mne měla být cesta méně členitější a jít více
po vrstevnici,
- 11:45 bohužel předpoklad
platil jen pro zbytek cesty. na začátku jsme tlačili všichni
a cesta stále stoupala a stoupala. Na první velké otevřené
louce nebylo úplně jasné, kam cesta dál vede, ale nejspíše
do kopce. Lída se rozhodla nepokračovat a já ji
doprovodil zpátky do Trnova. Pavel a Věra pokračovali v
cestě napravo podél Soči,
- 12:18 my jeli po
hlavní silnici, která od Trnova také stoupala, podobně
jako na druhé straně bylo nutno zdolat příčnou vyvýšeninu.
Za ní jsme ve vesnici Srpenica sjeli do polí a mezi nimi
se sunuli vesničkou na druhou stranu doufaje, že narazíme
na pivo. Terén nás ovšem vyhnal zpátky na hlavní a po
pivu ani vidu,
|