Cesta k moři: Soča, Nová Gorica, Grado, Slovinsko/Itálie / 6. den

• 12:30 projeli jsme Žagou a hledali hospodu. Ta na vzdálené straně "Gostilnica pri mostu" byla zavřená, přestože již hodinu měla mít otevřeno. Tak jsme ještě chvíli pokračovali po silnici k další vesnici Bovec a sjeli k Soče, když to šlo. Snažil jsme se najít písečná ramena v řece, kde by se dalo příjemně ležet a koupat. Něco jsme objevili, ale nebylo to ono. Tak jsme se vrátili do Žagy a dali si pivo v hospůdce u pomníku,
• 12:50 se objevili Pavel s Věrou. Opět jsme sjeli k řece, ale už přímo ze Žagy, což nám poradila servírka. A příjemné písčito-kamenité kosy jsme našli. Dohodli jsme se, že holky zůstanou na "pláži" a my s Pavlem dojedeme pro auta,
• 14:00 jsme stáli u mostu přes Soču na kraji Tolminu. To nebyl ale podstatné, důležitější bylo, že jsme stáli na začátku nepříjmeného stoupání až do Drežnice. A bylo vedro, připomínám. Výjezd jsme odhadovali zhruba na hodinu,
• 14:45 nakonec nám to trvalo jen 45 minut. Natočili jsme - viz mapa - zhruba 40 kilometrů. Hned jsme si dalo pivo ve známé restauraci Jelkin hrah, pak si namočili hlavu v kašně, převlékli se a vyrazili zpět, za holkami
• 15:15 opustili jsme Drežnicu, holkám dali vzkaz, že zpět budeme za půl hodiny,
• 15:45 a byli, holky přijeli asi do dvou minut po nás. Převlékli se u bojovníka proti fašismu a vyrazili zpátky do Tolminu a hurá na Novou Goricii/Gorizii. Na hranici jsme byli za chvíli, ale velké město nikde. Omyl. Zvolili jsme jiný přechod směr na italské Cividale. Obrátili jsme vozy, zpátky do Tolminu a hned k pumpě. Tu okupovalo stádo italských aut kvůli levnějším pohonným hmotám na slovinské straně. Já bohužel nedával při čerpání pozor a nastal malér. U pokladny mi sdělili, že mají problém, nemohu platit kartou, že jen hotově. Půjčil jsme si od Pavla hotovky (celou dobu jsme si tak přelévali peníze), a šel platit. Vystavili mi účet na 56 eur. Když jsem odjížděl, vyběhl pumpař a já si zároveň všimnul, že ručička měřiče se vůbec nepohnula. Já nic nenačerpal. Problém byl v tom, že u stojanu čerpal nějaký Ital a ujel. Věs dostala kriminálka. Ale proč mně tedy nechali zaplatit? Najel jsem k pumpě znovu, načerpal a u pokladny mi ještě 12 eur vrátili. Pak jsme teprve mohli vyrazit dále. Tedy dojet až do Kobaridu, kde byla teprve správná odbočka na Novou Gorici,