Cesta k moři: Soča, Nová Gorica, Grado, Slovinsko/Itálie / 6. den

• 17:56 cesta podél Soče byla velmi hezká, zvláště městečko Kanal, ale dlouhá. Do Nové Gorice jsme dorazili až teprve k 18. hodině. Vyjel jsme intuitivně na nejvyšší kopec slovinské části, abychom se rozhlédli. Myslím, že to byl kopec s klášterem Sv. Štefana. Hned u parkoviště byly drátěný hraniční plot a za ním italská Gorizia. Na prohlídku nebyl čas. Jelo se dál k moři přes městečko Montefalcone. Cesta byla velmi pomalá, silná doprava v Itálii umožňuje pouze jízdu v kolonách. Při průjezdu vesničkami se většinou stojí,
• 19:00 k moři do přímořského střediska Grado - viz mapa - jsme přijeli ještě za světla, ale do západu nebylo daleko. Bohužel v centru bylo vše drahé, tak jsme se vraceli podél moře zpět ke kempům. Dva ohlásili plno. Nevypadalo to dobře. Ve třetím měli dva karavany a jeden bungalov. Brali jsme dražší bungalov. Vyfasovali kódový klíč, který bungalov neotevřel. Takže zase hurá pro servismana, který také s kódem nic nepořídil a tak jel pro normální klíč. A zatímco jsme čekali a smrákalo se, komáři se do nás pustili. Věra se zapletla snad do všeho, co měla. Komáry prý bytostně nesnáší, 
• 20:40 jsme už seděli v kempové restauraci a bez rozmýšlení si dali to nejtradičnější: lasagne, fussili a pizzy. A samozřejmě pivo a víno. Komáři štípali dál, ale my už to nevnímali,
• 22.30 ještě na závěr večera jsme se vydali k moři a pak rychle zalezli do peřin,
• získali jsme proti plánu asi půldenní náskok.