Tokaj, Kopasz-h., Tarcal, východní Evropa, 27. 8. 2013

STRANA 2. FOTOGALERIE ZPĚT / BACK
 
  • 09:00 na začátek jsem vymyslel automobilový průjezd předhůřím horstva Bűkk. Cyklistika v něm by byla podobná jako v Mátře, tak jsme raději volali posun dál
  • první na řadě byla vesnička Noszvaj, pak Bogázs. Na stráních vinice a na obzoru táhnoucí se vrcholky hor. Ale nejnom tyto radosti. je to místo, kde jsou lázně a spousta velice hezkých koupališť. Turistů narváno. Naším prvním cílem bylo městečko Mezőkővesd. Potřebovali jsme získat nějaké informace o krajině a cyklostezkách. V tom nás Eger vypekl, neb jeho Touristinfo bylo stále zavřené. Získali jsme pár map a stanovili co nejrychlejší dojezd v městečku Tokaj
  • tomu ovšem bránilo to, že jsme se pořádně nedívali na mapu. Místo na dálnici směr Miškolc jsme zamířil na normální silnici. To se nám vymstilo při vjezdu do Tokaje. Problémem samozřejmě stále bylo, že odbočky minimálně ukazují směr nějaké město. Stále jen čísla silnic. A reagujte na občasné, naprosto nečitelné názvy měst. A tak jsme nejenom do Miškolce vjeli boční silnicí, ale pokračovali kamsi. Toulání Miškolcí jsme ukončili konečně studiem mapy. Zjistili jsme, že vyjíždíme z města na úplně opačnou stranu. Aspoň známe výjezd na místní vyhlášené koupele Lűlafűred. Tak jsme to otočili, trošku se trápili se systémem jednosměrek objízdné komunikace centrem, než jsme konečně vyjeli z města a najeli konečně na kousek dálnice - viz mapa celkové trasy
  • 12:00 jsme vjeli oficiálně do oblasti Tokaje, a to branou městečka Szerencz. Naším cílem bylo samotné městečko Tokaj a hora visícím nad ním. Na jej vrchol jsme se chtěli vyšplhat a jinou cestou spustit dolů. Mapy naznačovaly, že to jde
  • 12:40 jsme projeli vstupem do centra Tokaje. Na tachometru bylo 967 km. Hned jsme narazili na penzion Huli, který byl na začátku hlavní ulice vedoucí centrem: Huli panzió - viz mapa města Tokaj. Byl dražší než ten v Egeru, ale ne o tolik a byl se snídaní. Auta parkovala za plotem u penzionu. V mžiku jsme se ubytovali a šli přes ulici do pravděpodobně bývalého komunistického hotelu na oběd. Většina si dala rybí polévku z kapra. Byla výtečná. Na talířku byla nakrájená čerstvá zelená paprika, ale pálila jako čert, takže jenom na závěr, aby se chuť ryb nezabila