- 09:00 na začátek
jsem vymyslel automobilový průjezd předhůřím horstva Bűkk.
Cyklistika v něm by byla podobná jako v Mátře, tak jsme
raději volali posun dál
- první na řadě
byla vesnička Noszvaj, pak Bogázs. Na stráních vinice a na
obzoru táhnoucí se vrcholky hor. Ale nejnom tyto radosti. je
to místo, kde jsou lázně a spousta velice hezkých koupališť.
Turistů narváno. Naším prvním cílem bylo
městečko Mezőkővesd. Potřebovali jsme získat nějaké
informace o krajině a cyklostezkách. V tom nás Eger vypekl,
neb jeho Touristinfo bylo stále zavřené. Získali jsme pár
map a stanovili co nejrychlejší dojezd v městečku Tokaj
- tomu ovšem bránilo
to, že jsme se pořádně nedívali na mapu. Místo na dálnici
směr Miškolc jsme zamířil na normální silnici. To se nám
vymstilo při vjezdu do Tokaje. Problémem samozřejmě stále
bylo, že odbočky minimálně ukazují směr nějaké město.
Stále jen čísla silnic. A reagujte na občasné, naprosto
nečitelné názvy měst. A tak jsme nejenom do Miškolce
vjeli boční silnicí, ale pokračovali kamsi. Toulání Miškolcí
jsme ukončili konečně studiem mapy. Zjistili jsme, že vyjíždíme
z města na úplně opačnou stranu. Aspoň známe výjezd na
místní vyhlášené koupele Lűlafűred. Tak jsme to otočili,
trošku se trápili se systémem jednosměrek objízdné
komunikace centrem, než jsme konečně vyjeli z města a
najeli konečně na kousek dálnice - viz mapa
celkové trasy
- 12:00 jsme vjeli oficiálně do oblasti
Tokaje, a to branou městečka Szerencz. Naším cílem bylo
samotné městečko Tokaj a hora visícím nad ním. Na jej
vrchol jsme se chtěli vyšplhat a jinou cestou spustit dolů.
Mapy naznačovaly, že to jde
- 12:40 jsme projeli vstupem do centra Tokaje. Na tachometru bylo 967 km. Hned jsme narazili na
penzion Huli, který byl na začátku hlavní ulice vedoucí centrem: Huli panzió
- viz mapa
města
Tokaj. Byl dražší
než ten v Egeru, ale ne o tolik a byl se snídaní. Auta
parkovala za plotem u penzionu. V mžiku jsme se ubytovali a
šli přes ulici do pravděpodobně bývalého komunistického
hotelu na oběd. Většina si dala rybí polévku z kapra.
Byla výtečná. Na talířku byla nakrájená čerstvá zelená
paprika, ale pálila jako čert, takže jenom na závěr, aby
se chuť ryb nezabila
|