Šumava: Kvilda 1.11. 2014 - k prameni Vltavy, Knížecí pláně

• 08:30 u snídaně formou švédského stolu nám Marie sdělila, že se ráno nestyděla,
• z taktického hlediska byla v sobotu zvolena náročnější a delší trasa, a to směr Bučina, popř. prodloužená až na Knížecí pláně a návrat nějakou jinou cestou. Upozornění pro budoucí návštěvníky Šumavy: podle turistických map seznamu.cz se nedá plánovat. Nemají v mapách zaneseny všechny trasy,
• 09:30 odchod začal kalíškováním a prozpěvováním "písničky" Rozvíjej se poupátko při zkracování zásob oslavencovi slivovice,
• 10:00 průchod bývalými Hraběcími hutěmi. Bylo fajn počasí. Sice ne sluníčko, ale bundy šly záhy dolů. Někteří šli den v tričku,
• 10:35cestou - těsně před zbořeným předhraničním pásmem - se pro změnu kalíškovala whisky, kterou nesl Karel,
• další část cesty vedla zničenými porosty lesa kůrovcem,
• 11:10 dosažen pramen Teplé Vltavy. Na řadu pro změnu došla slivovice,
• 11:40 průchod rozcestím U Pramene Vltavy. Začali jsme stoupat a o chvíli později dosáhli další rozcestí Na Strážní stezce. Název není odvozen od stráží, ale od vrcholu Stráž,
• 12:00dosažen nejvyšší bod cesty - 1285 metrů - pod vrcholem Stráž. Mnozí tvrdili, že vidí Alpy. Asi jo,
• 12:20 dosažena osada Bučina. Zamířili jsme k Alpskému hotelu a skanzenu "Železné opony". Někteří tvrdili, že vidí špičku Dachsteinu. Já ji neviděl, ale zase jsem tvrdil, že vidím Grosse Priel. Každý holt viděl něco. Alpský hotel má ceny pro Němce, ale co s tím jeden nadělá,
• 13:30 jsme začali sestupovat směr Knížecí pláně. A protože jsou rozlehlé, udělali jsme si umělý cíl čárou na cestě, abychom zase mohli kalíškovat. Nebyli jsme ochotní dojít kousek cesty k rozcestí Furik,