Trasa: Kvilda
- Hraběcí huť - pramen Teplé Vltavy - Na Strážní stezce -
Bučina/Alpský hotel - Furik - Knížecí pláně - pod
Stolovou horou - Pod Holubí skálou - Kvilda cca 23 km |
- 14:15 část lidí se šla podívat na zbytky obce Knížecí pláně, ostatní odešli rovnou k boudě na
Knížecích pláních, která se nově jmenuje Penzion Hájenka. Fuj! Byla zavřená. Bohužel na Šumavě v této
době je zavřeno hodně hospod a chat,
- 14:50 došlo na diskusi, kudy zpátky? Jedna z možností byla po žluté směr Borová Lada až po odbočku
Nová Boubská a pak po asfaltu přes oblast zvanou Tokaniště. Vláďa říkal, že asfalt je moc dlouhý, že
se příliš kroutí a prodlužuje. Kratší varianta zněla odbočit již dříve v části zvané Hraniční les a
pod Stolovou horou dojít na hlavní spojnici Bučina-Kvilda. Tato varianta nakonec vyhrála,
- 16:00 čekal nás dlouhý výstup pod vrchol Stolové hory. Vláďa nám sdělil, že při jeho zdolávání holky sesedli z kol. My
neměli z čeho sesedat. Otravoval nás asfalt, který je bohužel v této části Šumavy dost častý na
cestách. Téměř na vrcholku, který se ke konci výrazně zplošťoval - tím jsem uklidňoval neklidné - jsme
museli pokračovat v pitném režimu,
- 16:15 následný monotónní pochod po hlavní silnici se dal zatraktivnit jenom kalíškováním. Vzhledem k
tomu, že zásoby docházely, bylo nutno převést množství zbývajícího alkoholu na počet zastávek. Trochu
nám pomáhalo to, že mnozí účastníci již často vynechávali,
- 16:50 při poslední rundě na Hraběcí huti se řeklo, že nárok má už jenom ten,
kdo při kalíškování nikdy nepauzíroval. Takových bylo totiž minimum. ZKuste
hádat, kdo to všechno byl?
- 17:50 zpátky v penzionu na Kvildě a pivo syčelo. Kdekdo byl hladov a tak nikdo nešel na pokoj. Svíčková byla
vítečná,
- po večeři to kdekdo zabalil. Akorát jsme si stačili říci, že se sejdeme znovu o hodinu později,
- 19:00 sešli jsme se, ale to bylo torzo. Ve čtyřech, obě Hanky, Jarda a já. Jarda přinesl kytaru a hrál
nám komorní muziku. Časem se objevila trojice mužů, o které šly řeči, že si zpívala jako poslední do rána,
- 22:00 jsme museli podruhé opustit restauraci, která zavírala. Doplnili jsme zásoby, přesunuli se
"společenské" místnosti u apartmánů, kde již bylo vše připraveno z minulého večera. Probudili se Horovi.
Jediná Marie spala dál asi s cílem ráno se nestydět. Ale samozřejmě že nakonec vylezla,
- 01:50 opět jsme končili chvíli před druhu ranní.
|