- Hanku jsme skutečně
bez problémů v Šardicích střetli a zapadli do
hospody. Všichni si dali pivo. Abychom však učinili
Moravě zadost, na závěr oběda jsme si objednali
burčák. Byl nic moc. Bohužel ještě horší byly
pečené kachny, které jsme si dali se Zdendou. Vydělali
na tom Láďovi psi. Zbylo toho hodně. Jim k tomu ještě
přihodil část steaku masa. Bylo stejně kvalitně
obdělané. K hospodě u pošty nechoďte. Sice tam měli
příjemnou servírku, ale to hlavní je v hospodě jídlo.
Možná si to Franta nemyslí, ale na rozdíl ode mne
na ní získal kontakt, který se dá zveřejnit:
0000000
- za Šardicemi nás to
zvedlo do kopečků zcela nechráněných a vzápětí
cesty v blízkosti Šardického potoka a Jarohněvického
rybníka zpískovatěli. Většina účastníků zájezdu
to neprojela a holkám se to moc nelíbilo
 u rybníka jsme narazili
na davy lidí. Konal se tu burčákový pochod. Franta
hned s mladými holkami domluvil, že je doprovodíme
až do Mutěnic, ale Vítek velel k Adéle. Adéla
vyhrála- hned u prvního stánku
nás vyzvali, ať si dáme burčák, že už jej mají
vyprodaný, ale pár kalíšků ještě mají. Luboš
si opatrně sáhnul pro koláček a dalších 50
vysypal do písku. V rodině prodejců nastala drobná
pře. zatímco jeden mu je všechny chtěl dát
zadarmo, druhý ne, že jsou od písku. Pár jich
nakonec dostal
- Láďa
se další trasu snažil vést mimo trasu pochodu
vedoucí Dubňany, což ovšem v důsledku vedlo k většímu
prodloužení jízdy. A Vítek stále připomínal, že
už jsme měli být u Adély. Což bylo sice fajn (a
bylo), ale když jsme projížděli hlavním místem
pochodu - vinnými sklepy Šidleny - byla to téměř
škoda, že se už nikde nemůžeme pozdržet. V Šidlenách
už totiž kdekdo tancoval, hrály muziky a ženy byl
vstřícné. Organizátor pochodu jsou tyto sklepy a
konal se již 39. ročník
|