Ostrovy střední Dalmácie, 28.4. / Milna a okolí

Loď: Krilo-Jesenice - Milna Kolo: okolí Milny s cílem najít maják v okolí Salbunary

• 11:00 v Krilu-Jesenice jsme měli být v 9:00. Nebyli. Dojeli jsme o dvě hodiny později
• přivítali jsme se s Mio a Jurem a využili jejich pozvání a šli se podívat na na rozdělanou Alohu. A samozřejmě si dali v baru pivo a dobrodošlicu
• další zastávka nás čekala na lodi Princess Aloha. První trasu pořádal Vláďa na této luxusní lodi. Víceméně výjimečně. Poprvé na ní slavil před lety své Ktiny. Teď tu byl podruhé, my poprvé. Kajuty s TV a koupelny byly větší, jídelní prostory byly až nadměrné, horní a nejvyšší paluba byla jen pro lehátka a jakuzu. Vše luxusně provedené. Jen přední paluba byla malá, ta byla jen pro kola. Lidé na ní nesedávali. Chvíli nám trvalo, než jsme přišli na systém schodišť
• k obědu bylo tradiční miešano maso a pak hurá do bračské Milny. Dozvěděli jsme se, že Princess Aloha jezdí dvakrát rychleji než klasická Aloha. Návštěva strojovny byla naplánována na poslední večer
• v ústí zálivu u Milny loď zastavila a kachny naskákaly do moře. Bylo překvapivě teplé. Já tam tradičně nevlezl
• 17:00 v podvečer se část lidí vydala na kolech po šotolině směr ponorkové základny, my vyjeli hledat maják na konci malého poloostrůvku u Milny. Místo zvané Sarbunara (na ceduli rozcestníku) nebo Salbunara (na zdi při vjezdu na pozemek) jsme našli bez problémů, jenže cesta končila vstupem na soukromý pozemek. Zkusili jsme další, ale ta se od předpokládaného místa majáku odkláněla. Místní cvičenka mi potvrdila, že jsme původně jeli správným směrem. Zbývala poslední cesta, jižněji bokem Salbunary. Jenže šlo o náročnou neupravovanou cestu lesem, po které dámy odmítly jet. Odhadem 400 metrů před majákem jsme to s Frantou vzdali, vrátili se k dámám a jeli projíždět Milnu. Byli jsme si jisti, že jsme cestu k majáku konečně našli
• 21:30 docela dlouho jsme si vybírali restauraci pro večeři. Zjistili jsme, že ceny v Chorvatsku výrazně stouply. Bohužel dagnje (mušle) ještě nebyly (nebyla na ně ještě sezóna), tak jsme skončili u lignjí (olihní)
• večer jsme pokračovali v restauraci na lodi. Vláďa aspoň vyřešil, že pivo bude za loňské ceny, tedy 15 kuna za půllitr. A tak jsme zahájili útok s cílem překyselit žaludek. Hlavně vínem. V průběhu večera jsme se také dozvěděli plán naší trasy. Vzhledem ke schopnostem Princess Alohy byla do programu přidána návštěva Pelješacu