Ostrovy střední Dalmácie, 2.5. / Prigradica-Račišče-Korčula

Loď: Vis - Prigradica Kolo: Prigradica - Babina - Račišče - Kneže - Piske - Žrnovska Banja - Medvinjak - Korčula

• od rána nás čekala další dlouhá přeplavba, ještě delší než den předtím. Moře bylo klidnější, Lída si dopředu vzala kinedryl a tak šťastně plavbu přežila
• 10:40 opět hrozilo vedro. V přístavu Prigradica jsme zvolili jízdu po severním okraji Korčuli. Ta sice obsahovala 10 kilometrů po náročnější šotolině, ale míjela všechny dlouhé výjezdy do kopců na jižní straně ostrova
• až do Babiny se jelo po asfaltu. Doprovázeli nás chvíli Jirka s Veronikou, ale záhy zmizeli na pláž. Pak už nás doprovázeli jen Markéta s Pepou, kterého těšilo, že každý den může zdravit Františka "Ahoj, Krráááťo!" s drnčivým r
• 12:00 v Babině jsem sjel do přístavu, či spíše přístavku, kde jsem odhalil dva naháče, Petra s Olinou. A na jedné zahradě utrhl artyčok, abych jej ukázal lidem na lodi
• za Babinou je vždy potřeba dávat pozor na pokračování, protože je potřeba sjet k moři, tzn. doleva. Cesta doprava vede do hor až k hřebenové silnici
• dalších 10 kilometrů vedlo po šotolině, většinou pohodové, ale v některých zátokách byl prudší sjezdy a výjezdy. Na cestě také leželo maliní a ostružiní, ale naše malá skupinka s tím neměla problém. Problém měli Markéta s Pepou, kterým došla voda. Naštěstí nám ne
• 13:40 sjezd do Račišče se mi nepovedl. Vzal jsem to doprava a my měli jet doleva. V závěru jsme museli seběhnout do přístavu po schodech. V přístavu byly otevřeny dvě hospody. my zvolili tu o kostelíka. K jídlu jsme si dali pečeno povrče. Markétě se udělalo špatně a musela v klidu sedět. Lída se šla koupat
• Markétě bylo stále špatně a tak jsem po hodinové přestávce pokračovali už jen ve dvou. Cesta vedla již zase po silnici víceméně po vrstevnici
• v závěru je potřeba dávat pozor v obci Medvinjak a na konci zátoky hlídat odbočku vlevo. Při pokračování vpravo se vyjíždí do kopce. Sice se na další velké křižovatce dá také odbočit doleva, ale sjezd do Korčuly je problematický. My se trefili, takže jsme byli za chvíli u lodi, která kotvila na západní straně pevnosti starého města Korčula
• 16:15 byla spousta času a tak jsem poprvé a naposledy vezl do vody. Samozřejmě do jakuzy. Po hodině jsme se zvedli a šli na krátkou návštěvu starého centra města. Překvapivě židle Marca Pola nestála před jeho domem, ale úplně jinde
• ti, co za námi následovali po šotolině, se předháněli v tom, kdo kolikrát píchl duši. Dlouho to vypadala že František s Ivetou vedou. Franta měl dokonce v jedné jediné duši 7 děr. Nakonec vyhrál Petr, který ráno objevil další. Myslím, že vyhrál s číslem 11
• večer opět na palubě. Vzhledem k postupujícímu překyselení jsem po večerech pil stále méně a odcházel brzo do kajuty si číst nebo čučet na film