Súľovské
vrchy: Sólo pochod / 25. 7. 2020
Trasa - plánovaná: Lúka pod hradom - Súľovský hrad - Súľov-Hradná
- Roháčské sedlo - Podhorie - Lietavský hrad - Lietavská
Svinná-Babkov - Skalky
Trasa - skutečnost (JM): před
sedlem pod Bradou (630 m, 0 km) - modrá - Sedlo pod Bradou (650 m, 0,3
km) - červená - Lúka pod hradom (550 m, 0,85 km) - zelená - Súľovský hrad
(600 m, 0,4 km) - Súľov, parkovisko (370 m, 1,4 km) - modrá -
Súľov-Hradná, Coop (370 m, 0,7 km) - Súľov, obec (370 m,
0,4 km) - modrá - Roháčské sedlo (700 m, 3 km) - Pod
Bukovcom (570 m, 1,4 km) - Podhorie (450 m, 1,8 km) - Lietavský hrad
(600 m, 4,1 km) - Lietavská
Svinná-Babkov (420 m, 1,4 km) ... Lietavská Lúčka (0,5 km) - Rajecké Teplice
(3 km) - Žilina (2 km) - Praha
celkem: 15,8 plus 5,5 km, celkem 21,3 km, + 600 m, - 760 m
Trasa - skutečnost (ostatní): před sedlem pod Bradou - Lúka pod hradom -
Roháčské sedlo - Podhorie - Lietavský hrad |
- probudil jsem se hrozně brzo,
okolo páté. Asi na mne něco káplo. K potěšení jsem zjistil,
že jsem na modré. Náhodou. A hlavně: nic mi nechybělo!
- sbalil jsem, urval kus chleba a
vyrazil s myšlkenkou, že rychle dorazím
na Lúku pod hradom, najdu ostatní a zalehnu
- Lúka pod hradom je hnusná křižovatka,
vůbec ne pro bivak. Nikde nikdo. Pokračoval jsem sólo po šmyglavém
terénu (v noci poprchávalo). Hrad Súľov jsme prošel ještě v
době ranních mlh, byť se slunce chabě ozývalo. Výstup i sestup
lehce zajištěn. Klouzalo to
- v Súľově-Hradné byl otevřený
krám, posnídal jsem. A začal se shánět po ostatních. Zjevně
spali o kus níže. Vstávali. Zdeněk mi sdělil, že asi
"zvojířovatěl". Vítek ji měl taky jako z praku, kromě
toho mu chyběla kytara. To teda bylo ráno! Mně nic nechybělo! Řekl
jsem jim, že půjdu pomalu do Roháčského sedla a oni ať to
vezmou přes Bradu, tak zkrátíme můj náskok
- při odchodu ze Súľova-Hradné svítilo
sluničko. Šlo se mi lehce, byť cesta do Roháčského sedla byla
dlouhá, ale povlovná. V sedle jsem zjitil, že se Zdenek vrací
pro kytaru, ostatní se naštěstí spojili, ale že jsou za mnou stále
se ztrátou 4 hodin. Dohodli jsme se, že budu čekat v hospodě v
Podhorie
- bylo 10:00 a hospoda v Podhorie
byla naštěstí otevřená. Výčepní mi podsouvala myšlenku, ať
muzikanti zůstanou na večer, že to bude senzace
|