Duchcov 2024: bike a trek: Duchcov - Bílina - Bořeň - Most

 STRANA 1.     ZPĚT
  • 12:45 chata pod Bořní: majiteli chaty jsem se omluvil za schovku kola, bral to sportovně. Ještě mi poradil s mými plány jak dál. Začal jsem sjezdem k silnici E442, pak cca 300 metrů škarpou proti produ vozidel a k pěšince do lesa. Bez problémů
  • 13:00 Liběšice: rozhodl jsem překonat lávku přes dálniční silnici a do Mostu směřovat severnější trasou. Kvůli atraktivitě blízkého dolu Bílina a jezerům na trase. K Liběšicím vedla sice stoupající, ale pohodová šotolina, k Braňanům vedla silnice, ale podstatně prudší. A aby toho nebyl dost, po sjezdu do centra obce začal další výstup až k odbočce směr jezero Venuše. Začalo to pohodově, než se cesta proměnila v kluzkou stezičku plnou louží. V jedné jsem si málem ustlal. Odnesly to jen zavodněné boty. Stejně to bylo jedno, mokrý jsem byl už dost
  • 13:50 jezero Venuše (odkaliště): konec "hororu". Krásný asfalt trval jen chvíli, protože jsem chtěl jet po stezce kolem jezera Most. Trocha dobrodružství po úzké strmé stezičke a bylo vyhráno. Stezka kolem jezera je skvostná. V jezeře jsem umyl kolo, voda byla velmi teplá. Když jsem dorazil k Olympijskému centru, začalo zase krápat
  • 15:00 Most: těsně před dosažením kostela Nanebevzetí Panny Marie začalo zase krápat. Zaplatil jsem si prohlídku, ale na věž nešel. Po překonání mostu přes Bílinu jsem si dal U Švejka, oběd. Prapodivnou roštěnou na roštu, která plavala v omáčce. Asi sudetská varianta. Telefon začal haprovat (mokrý?) a tvářil se vybytě. Ještě jsem stačil zachytit, že Lída skončila o 2 hodiny dříve. Pokus o výjezd na Hněvín jsem v sedle pod vrcholem vzdal podobně jako další cíle dle plánu. Tlačil mne čas. Sjel jsem k jezeru Matylda, kde mne potkalo další kufrování, protože nešlo překročit silnici. Musel jsmepo úzké stezce pod Hněvínem zpátky ke Švějkovi a kolem kostela a jezera Most zpátky, kde mne v závěru čekal těžký výjezd. Vyšel jsem jej pěšky
  • 17:00 Mariánské Radčice: po letmé poradě s místní cyklistou jsem sjel do obce. Blbě mi poradil. Ztratil jsem sjezd a přes obec Lom musel stejně. Dále podél Klášterského potoka, kde jsem chybně zvolil těžký výstup k rozcestí Hrdlovka. Kdybych věděl, že Lída je již v Duchcově a že již dokonce koupila boty a že kousek od rozcestí je vidět dobývací prostor lomu Bílina (tak aspoň virtuálně) ... Je to jen kdyby
  • 18:00 Duchcov: v městě jsem dostihl Lídu s nákupem. O hodinu později jsme podruhé zašli na večeři do baru Viktoria. Pan domácí nás obšťastnil kusými informacemi o historii města, za Sudet, za socialismu i současnosti. A to při grilované panence, která byla velmi dobrá. Lídu jsem natahoval hádáním o tom, jaké překvapení jí čeká další den. Neuhádla