Duchcov 2024: bike a trek: Duchcov - Bílina - Bořeň - Most

• 08:30 Kladruby čp. 169 - odvezl jsem Lídu na natáčení, focení a vrátil do Duchcova
• 09:00-09:30 Duchcov: začátek bikerské akce jsem začal krátkou prohlídkou centra u zámku a pak kávičkou v Café Casanova. Poté jsem vyhledal "proslavený" viadukt. Úplně obyčejný podjezd, zarostlý bejlím. Pak jsem se snažil dostat co nejblíže dobývacímu prostoru Bílina. Bezúspěšně. Pracovníci dolu mne varovali, že mne zastaví ochranka. Tak jsem to vzal nejkratší cestou do obce Ledvice. Všude na mne koukala chladící věž
• 10:15 Elektrárna Ledvice: při jízdě do Bíliny jsem si všimnul cedule "rozhledna". Objel jsem elektrárnu a bylo jasné, že je někde uvnitř areálu. V informačním centru mi úvahu potvrdili. Chtěl jsem nahoru, ale šlo to až druhý den v poledne. Musí se to domlouvat dopředu a je nutná pevná obuv. Ne sandály. Zamluvil jsem to pro dva a přemítal, kde seženu bory. A že to bude pro Lídu překvapení místo výstupu na Bořeň
• 10:30 Bílina: v rodišti Martina Caháka jsem nejdříve dojel do centra, na Mírové náměstí, na pivo v restauraci Na náměstí. U Starouše jsem měl výhled na místní zámek, který je nepřístupný. V informačním centru v radnici jsem o tom pokecal s milou dámou. Zámek Lobkovicové již dávno prodali. Nyní jej vlastní Rakušan Taller a odmítá prý jednat s městem o zpřístupnění aspoň části (více info pod heslem Bílina). Tak jsem objel Husitskou baštu, nahlédl do kostela svatého Petra a Pavla, mrknul na zbytky městských hradeb a namířil si to směr Bořeň
• 11:30 chata pod Bořní: dům byl opuštěný, uvázal jsem kolo k zábradlí a vydal se pěšky nahoru. Lehké krápání přešlo v silný déšť. Cca 40 minut jsem byl schován pod kmenem stromu. Meti kapkami z listů jsem se vydal vstříc vrcholu. Šel jsem v cyklistických tretrách se zámečky a bál se uklouznutí na mokrých kamenech. Ke konci už to bylo hodně po kamení. Na vyhlídce těsně pod vrcholem Bořeň jsem se obrátil. Nad hlavou mi furt hřmělo. Dolů jsem šel daleko opatrněji. Bál jsem se pádu