Dolomity 1996: 1. den - feráta Oskar-Schuster-Steig / Langkofel

Ferrata vedla žlabem, který nebyl nijak technicky náročný. Některé úseky však nebyly jištěny a jejich přechod nebyl nepříjemný. Samozřejmě že sníh ve žlabu obtížnost průchodu výrazně ztížil. Navíc v zastíněném žlabu sluníčko nesvítilo. Ještě ke všemu jeho množství počalo ubývat a spíše se zatahovalo. To jak jsme stále stoupali do vyšších poloh, kterých se držely mraky. Cesta byla plná volného kamení, které nebylo pod sněhem vidět. Sněhová břečka na jedné straně částečně zabraňovala jeho častějšímu padání, ale na druhé straně sníh po nepevném podkladě více ujížděl. Zima a sníh však vyžadovala rukavice. Kdo lezl s holýma rukama, měl omrzlé ruce. Tyto komplikované podmínky vedly k tomu, že jsme se roztrhali. Stačilo totiž, aby někdo v řadě lezl opatrněji a zastavil za sebou hada za sebou. Skutečný čas výstupu zasněženou ferratou činil 1:53, celá skupina lezla o něco déle než dvě hodiny. Před druhou odpolední byla první skupina na vrcholku Plattkofel / Sasso Piatto (2958 m). Samozřejmě, že jsme udělali vrcholové foto, mohli jsme jej však dělat na jakémkoliv místě na zeměkouli, kde byla mlha.

Sestup západním svahem z vrcholu byl v podstatě snadný, neboť na této straně nebyl sníh. Přesto to nešlo o moc velikou legraci. Sestup probíhal v nepříjemné mlze a "cestičky" v sutině a trávě se rozbíhaly na všechny možné strany a bylo obtížné udržet správný směr. To se málem stále osudným pro Vláďu Kozáka. V mlze ztratil orientaci a zastavil se údajně na poslední chvíli nad nějakým srázem, jak vyprávěl později své zážitky. Stačilo však překonat několik stovek nadmořských metrů a člověk z mraků vystoupil. Držely se ve vyšších polohách. Zmrzlí a mírně mokří jsme zalezli po sestupu do chaty Plattkofelhűtte (2300 m), dali si čaj a štrůdl a čekali na další. Všech jsme se nedočkali a tak jsme vyrazili po vrstevnici cestou č. 4, 594 zpátky. Nebyl to nijak příjemný pochod. Když na ní neleželo mazlavé bláto, tak se zdálo, že se na ní vykadili všechny ovce z okolí. Děkovali jsme Bohu, když byla za námi.