Dolomity 1996: 3. den - feráty Valun + Lichtenfelser Steig / Sella

Terén se jenom občas zavlnil až do chvíle, než jsme narazili na sestup údolím Tita, kterým se sestupovalo k chatě Pisciadú. Na této severní straně masívu totiž ležel sníh i v nižších polohách, ale byl  rozbředlý. Ve čvachtanici boty ujížděly. kdo měl sjetou podrážku, trpěl. Sestup byl v podstatě docela o hubu, i když v nejhorších místech byly jištěná lana. Když jsme dorazili k chatě Rif. F.Cavazza al Pisciadú (2585 m), byli jsme více než rádi. Sedli jsme si venku na lavičku zpocení a mírně roztřáslí a říkali jsme si, že výhybka od údolí Mesdi nám moc nepomohla. A to jsme netušili, že 200 metrů od chaty nás čeká opakování. V cestě nám stála ještě jedna soutěska - Setus. Scénář se opakoval, rozbředlá sněhová hmota, na které se bota neudržela a naštěstí  ve chvíli nejhorších přišla lana. Když jsme vyklouzli konečně ze skal, sníh zmizel, objevila se normální cesta, myslím, že si všichni oddechli. Krátký zbytek cesty do sedla Gardena byl procházkou, na které jsme se míchali s ostatními, kteří přicházeli od údolí Mesdi.