Dolomity 1997: 1. den - feráty Boéseekofel + Valun / Sella

Kolem 8. hodiny ranní vystoupila v městečku Pedraces/Pedratsches (1383 m) v údolí Badia/Gadertalz autobusu první skupina účastníků zájezdu, která si pro tento den zvolila trasu VHT s překonáním lehké ferraty přes vrchol Heiligkreuzkofel (viz níže). Zbytek pokračoval až do městečka Corvara ke kabinové lanovce (1545 m) na Crep de Munt (2152 m) a odtud se vezl dál sedačkou až na Plan de Sass (2553 m). Bylo krásné počasí, pohled z lanovek byl kouzelný. 

Od horního konce druhé lanovky je přístup k začátku ferraty ferraty Boéseekofel / Piz da Lech velmi krátký a pohodlný. Kdo se pozorně díval, mohl ferratu přes údolí od lanovky vidět, zvláště když po ní lezli lidé. Ferrata vede zpočátku částečně kuloárem, v zářezu, částečně je nutno přetraverzovat krátké, ale poměrně kolmé stěny. Na jedné z nich jsme se zachytili jako netopýři a nechali se natáčet naším kameramanem. Ferrata obsahuje místa, která vyžadují lezecký um, ale protože nejsou v exponovaných partiích, je jenom otázkou času, než si člověk najde cestu a tyto úseky překoná.

První část skončí výlezem na meziplošinu. Tu se krátce přejde a následuje druhá část ferraty, která začíná poměrně obtížným koutem. Je to ale krátký úsek. Poté lezce čekají dva dlouhé žebříky a je konec. Z vrcholku Boéseekofelu / Piz da Lech (2908 m) byly krásné rozhledy do všech stran, zvláště však směrem k hlavnímu vrcholu masívu Sella, vrcholu Piz Boé, v jehož směru se táhne krásné údolí Val de Mesdi. Návrat z vrcholu nebyl nijak obtížný, ani časově náročný, nejde totiž o ferratu.