Pyreneje 2000: 8. den - trek v Ordese 

Zpocení jsme kolem 18. hodiny vyrazili. Těžkou zatáčku směrem nahoru vyjeli řidiči bravurně, aniž bychom museli vysedat. Silnice se kroutila, cesta probíhala pomalu, rozhledy po vrcholcích Ordesy byly nádherné. Jakmile jsme dorazili do rovinatého údolí na druhé straně přejezdu, našli jsme u první pumpy na silnici A-138 svářeče, který pracoval i po 19. hodině večerní. A tak zatímco ženské pohlaví se střídalo na toilletě, mužské okounělo kolem španělského dělníka. Honza C. místnímu specialistovi radil, jak to má dělat, ale ten nerozuměl ani slovo česky. Naštěstí. Honza se mu totiž marně snažil sdělit, že je fušér, neboť si spletl náš přívěs s tankem a na ojnici přidělává tak tlustý plát železa, že se naše Liazka nebude schopna rozjet. Aleš P. nás upozornil, že bude lépe Honzu z dosahu svářeče odstranit, neboť díky jeho věčnému radilství s ním už zažil nejednu horkou situaci v životě. Tak  jsme Honzu vystrkali z garáže, ale on tam snad lezl oknem ve chvíli naší nepozornosti. Naštěstí Španěl ani nadále nechtěl pochopit jediné české slovo. A byly párky! S opraveným přívěsem jsme vyrazili do nočního vnitrozemí Španělska s cílem dojet co nejblíže k Andoře. Skončili jsme asi hodinu po půlnoci u nějaké pumpy v blízkosti města Seo, cca 60 kilometrů od hranice maličké země.