c.k. Trojmezí 2004: 7. den - Weinstrasse + Celje

Okolo 16. hodiny jsme už byli v Celje. Zastavili jsme na hodinku. Městečko očividně potřebuje ještě nějaký čas, aby se stará krása více projevila. Seznámili jsme se však konečně s účtováním ve Slovinsku. A byl to zážitek. Expresso stálo 160 tolarů, já ale platil 40. Jiní zase místo 160 platili 200. Pravda, číšník byl možná pod parou. Uprostřed placení se mu obsah kešeně vysypal pod stůl. Ale na ceny odhadem, desítky tolarů nahoru dolů, jsme si museli zvyknout i jinde. 

Do 20:00 jsme museli opustit autobusové nádraží. Následoval dlouhý přejezd s přibývajícím soumrakem planinou středního Slovinska, plného chmelových polí, do hlubokých údolí Kamnišsko-Savinjských Alp. Bylo to malé dobrodružství. V jednom místě se Slovincům svalila po zimě silnice do Savinje a jezdilo se po jednom pruhu, dosti rozbitém. Za vesničkou Luče museli kluci podjet kriticky nízký skalní převis. Jen tak tak jsme se vešli. V polovině jízdy Logarskou dolinou jsem dal příkaz jízdu ukončit a nezkoušet ve tmě, kam až dojedeme. Mohla by nás ke konci překvapit složitá silnice. Skončili jsme v sousedství jednoho penzionu.