c.k. Trojmezí 2004: 8. den - Logarská dolina + Veliki Planini

Vesnička nám připadala, že slouží k turistickému účelu v zimě. Že zde asi bydlí lyžaři. Náhodní kolemjdoucí nás ovšem z toho vyvedli. Slouží prý pastevcům. Pasou zde dobytek od července do září. Ale proč tolik domků. Vláďa tomu nevěřil a ptal se dalších. Odpovídali stejně. Při návratu z vrcholu jsme zahlédli Reifovi, kteří se ale u kostelíčka obraceli a vraceli se. Ještě jsme je zahlédli jednou. To už jsme seděli v  hospůdce a popíjeli místní piva. Odjížděli cestou, kterou jsme se my vydrásali nahoru. V té době už měla Hanka za sebou skok s pádem a s poraněnou rukou. To jsme ale nevěděli.

Taky jsme se pustili stejnou cestou dolů. Především proto, že nám na dojezd do městečka Kamnik zbývala pouze hodina času a věděli jsme, že to musíme z kopce mastit. Hledat druhou cestu? To hrozilo ztrátou času, pokud bychom měli problémy s hledáním cesty. Šílený sjezd začal hlavně v Krivčevu, kdy jsme se dostali konečně na asfalt. V jednu chvíli jsem tradičně promastil zatáčku s bradou nad protijedoucím autem. Sjezd byl učiněná paráda. Kamnik jsme prosvištěli, aniž bychom si jej pořádně prohlédli. Neměli jsme bohužel čas, příliš dlouho jsme nahoře koukali do hor kolem sebe. Autobus na nádraží jsme našli bez problémů a také naše stádečko, které couralo na údajně skvělou velkou místnost, kde se dá na nádraží umýt. Byla to toilleta pro vozíčkáře.

Veliki Planini/Podvolovjek. Je součástí Savinjských Alp, jejich jižním výběžkem, který má specifický charakter. Přestože nejvyšší body překračují 1600 metrů, je jejich povrch mírnějšího rázu než hlavní hřeben. To umožňuje cyklistiky v této oblasti, která poskytuje velikou spoustu rozhledů na Alpy. Najdeme zde také původní kostelíky.
Kamnik (město) leží na úpatí jižních výběžků Savinjských Alp. Na západě masívu Krvavec, na východě pohoří Velika Planina. Je to hlavní středisko této oblasti, odkud se podnikají sportovní výpravy. V jádru středověké městečko patřilo k nejdůležitějším v Kraňsku. Bylo důkladně opevněno. K nejvýznamnějším památkám patří dvoupatrová románská kaple a pozůstatky opevnění. Renesanční zámek Zaprice byl barokně dostavěn. Nyní turistické a sportovní středisko.

Ještě se musím zmínit o jednom momentu při průjezdu Kamnikem. Narazili jsme na parkoviště, kde to musel Vláďa pustit. Už to nešlo dál. Jenže k autům stále chodily postupně jedna žena za druhou. Asi jim skončila pracovní doba. A proudily stále. Tak jsme mu poradil, ať jde za to poslední, úplně na kraji, které vypadá na odpis a stojí tam nejméně několik let. To také Vláďa učinil. V polovině činnosti se náhle v autě někdo vymrštil, strhal papíry na oknech a znechuceně parkovišti opustil. A Vláďa zůstal na otevřeném prostoru.

Ten večer se konal velký chural. Přišel jsem s nápadem vykašlat se na návštěvy měst příštího dne, vynechat Bled a rovnou dorazit k Bohinjskému jezeru, kde bychom mohli zůstat, popř. i v kempu, když to nepůjde jinak, dva dny za sebou bez přemisťování autobusu. Chural myšlenku požehnal a tak nastal přesun směr Bohinja, kam jsme dojeli někdy kolem půlnoci. A vjeli do kempu. Kvůli teplé vodě.