Dolomity 2008: 2. den - via ferrata Cengia e Doge / Marmarole
- byla doba oběda a také čekání na roztroušenou
skupinu
- 12:20 zhruba po hodině jsme se zvedli. Zase takové
teplo nebylo. A šli vstříc ferátě. "Jediné"
toho dne. A všude okolo nás stále krásné údolí di San
Vito
- 12:50 začátek feráty, která v podstatě ani moc
ferátou nebyla. Za mokra však může být pro mnohého
velmi nepříjemná, neboť má jištěné jenom pár úseků
a větší části úzkého chodníku na úpatí hory Corno
del Doge, se srazem po druhé straně zabezpečené nejsou.
My však měli sucho a tak to šlo raz dav
- 13:10 za dvacet minut jsme byli v sedle (cca 2000
m) pod bivakem Voltolina. Zasvítilo sluníčko a v
sedle vládla pohoda. Čekalo se, až opět dojdou všichni.
Opět bylo nutno rozhodnout, co dál. Sejít rovnou ze sedla
(varianta 4/) anebo dobrodružně pokračovat dle varianty
5/? Všichni byli tak spokojení se sebou, s počasím, takže
většinové rozhodnutí bylo: pokračovat k bivaku Musatti.
Včetně Vaška S., který měl toho dne první ferátu v životě
za sebou. Bylo nám jasné, že máme před sebou jedno těžké
stoupání a jedno lehčí a závěrečný sešup z hory. Měli
jsme však pocit, že se to zvládnout dá. Ve skupině
nikdo nevznesl podezření, že ...
-
13:40 vzápětí nad sedlem jsme museli překonat
jištěný úsek, který je v mapě zachycen. To byla hračka.
Horší to bylo, když jsme obešli skálu vrcholu Cima
de Marchi (2769 m). Před námi se táhl chodník na
horní hraně suťoviska, který ještě dlouho skrýval své
závěrečné prudké stoupání. My jsme měli pocit, že
cesta má jít po vrstevnici a ona se naopak urputně
zvedala stále více do skal, až jsme začali lézt po dalších
zajištěných úsecích. Nešlo o nijak technicky náročné
pasáže, ale ubíralo to dech. A šlo to stále nahoru!
- 14:45 konečně, řekli jsme si, před námi se
objevilo sedélka, či spíše štěrbina a my měli pocit,
že první stoupání máme za sebou. Omyl! To byla skutečně
jenom štěrbina Forc. Vanedel (2375 m), zatímco
hlavní sedlo bylo ještě vysoko v mracích nad námi.
Samotná štěrbina je lezecky zajímavá, protože po obou
stranách jsou poměrně kolmé stěny, byť krátké. Kolmé
části jsou v některých částech zabezpečeny dokonce žebříky
|