Členský večírek Voltku 2008
- hlavní část diskuse se samozřejmě točila kolem cíle expedice.
Její průběh probíhal téměř do puntíku podle scénáře,
které vedení Voltku předpokládalo:
hodně názorů bez sklonu dojít k dohodě již ten večer.
Takže řešení, které jsme také předpokládali, je takovéto: každý, kdo má vážný zájem
letos jet, pošle vedení Voltku do 15. ledna, tedy
do deseti dní svůj hlas pro konkrétní místo s termínem.
Nově dokonce může poslat tři návrhy v pořadí, podle
svého nejlepšího tipu po "nejhorší"
- výběr cílových míst - již zúžený na základě debaty - najdete
v archivu roku 2008 na
stránkách expedice. Kromě toho s menšími
podrobnostmi byl poslán 6. ledna mailem. O den později, 7.
ledna byla poslána informaci k hlasovací soutěži. Co je důležité:
své návrhy doplňte varovnou poznámkou u destinace či termínu,
který se vám absolutně nehodí. Shodu budeme možná
muset hledat i na základě odmítnutí některých míst. Pokud vám v zásadě
vyhovuje vše, co bude nabízeno, nebo je vám to šumafuk,
tak žádné varovné signály nevysílejte!
- termíny pro expedice vypadají dobře, takže se zdá, že
trek na Slovensku proběhne v tradičním příjemném červnovém
termínu. Favoritem jsou po dlouhé přestávce Nízké
Tatry. Mnozí se snažili vzpomenout, kdy jsme tam byli
naposled. Tak vám napovím: setsakramentsky dávno
- k zájezdu do Dolomit: protože na akci už nejezdí téměř
žádní Voltkaři, bude letošní nabídka spíše určena
pro trekaře než ferátisti. Chodiči se mezi Voltkaři
snad ještě najdou, když lezci zapadli. Podrobnosti včetně
konkrétního programu najdete již v archívu pod rokem
2008 v odkaze na Dolomity
- jaká volit pravidla pro příští bowlingové vánoční
akce jsme nakonec neřešili. Řešení bylo totiž nakonec
velmi prostinké: pravidla si určí ředitel soutěže. Takže
nám Bobo Franz hned poděkoval
- a víc nebylo co řešit. Za okny padal sníh a lidé přicházeli
a přicházeli
- v útulné vinárně se natolik žvanilo, že muziky chtiví
lidé museli na balkon. Okolo 23. hodiny jsme požádali pány
muzikanty, zda by nesešli mezi žvaniví národ, který
trochu prořídnul. Kytaristi se trochu kroutili, asi se ve
výšce hraje lépe. Ale když bylo promptně projednáno s
obsluhou, že posuneme závěr akce až na jednu po půlnoci,
kroutit se přestali
- a pak se tancovalo a zase klábosilo, konečná hodina se
stále prodlužovala a najednou bylo půl třetí. A tak
nakonec došlo ke šťastnému konci: k placení
- a všichni hurá do bílého rána!
|