Expedice 2009: 5. den - ostrov Vulcano / Eolské alias Liparské ostrovy
Hurá na sopku (až na to ranní vstávání). Jeli jsme lodí Tarnav, která byla nacpaná jak v Indii. K ostrovu Vulcano se nějak ne a ne přiblížit. Naváděcí systém na monitorech - po všech palubách - se stále více odkláněl od tohoto cíle. Kam vlastně míříme? Mířili jsme k největšímu dolu s pemzou na ostrově Lipari. Kapitán lodi se rozhodl, že nás povozí. Jen tak. Podle průvodce Petra se toto zase tak často nestává. Výstupu na vrchol sopky Gran Cratere (cca 400 m) předbíhala diskuse: co si vzít? Boty plné nebo budou stačit otevřené sandály? S ponožkou či bez? Petr nás varoval, ať si vezmeme staré oblečení, protože jakýkoli dotyk se sírou znamená zničení šatstva. Já jsem se rozhodl jít ke kráteru v otevřených sandálech a naboso. Výhra to nebyla. Při výstupu o nic nešlo, ale při sestupu se do bot valily nepříjemné lávové šutříky a prach. Přežil jsem to. Hora vyplivovala chuchvalce páry. Kdo se chtěl podívat zblízka na ložiska žlutě síry, musel do výparů. A tak jsme zjistili, že člověk v zakouřených prostorách při požárech moc dlouho nevydrží. Vybíhali jsme z páry silně kuckajíce. Na dně sopky nic takového nehrozilo, protože páry vycházely pouze z jedné části okraje kráteru. Sestup na dno však vyžadoval právě tu pevnější botu. |