Sardinie 2010: 4. den - Alghero, nuraghi Palmavera, Corte - Stintino, Pelosa

 

Bus: Isola Rossa - Alghero Trasa: Alghero - la Corte - Palmádula - Pozzo San Nicola - mys Pelosa - Stintino - mys Pelosa Bus: Stintino - Isola Rossa celkem 55 km

• Mohlo se jet již z Alghera (pouze dva lidi z autobusu), nebo navštívit nuraghe Palmavera a pak jet z vesničky la Corte (absolutní většina).
• Chtěl jsem jet původně od Palmavery, ale technicky to nešlo.
• Trasa z la Corte byla jednoduchá, stále po hlavní silnici do Stintina a dál k pláži Pelosa. Tahle trasa měřila okolo 45 kilometrů. Protože jsem však byl na mysu Pelosa příliš brzy a nemaje co dál dělat, jel jsem zpátky do Stintina a pak podruhé na mys.
• Ale popořádku. Nejdříve bylo nutno dojet do Alghera, kde nás čekala prohlídka tohoto "katalánského" přístavu. Po nábřeží jsme šli v davu, ale na jeho konci jsme se rozdělili na mnoho malých skupinek. Jarda K. sháněl mapu, ale žádná se stále nezdála ta pravá. Procházkou centrem jsme potkávali další české lelkaře. K obědu jsme si koupili zapečený chleba a vrátili se k autobusu.
• Ten den jsem podnikl vlastně sólo jízdu. Začátek sice probíhal jízdou ve skupině, ale protože na počátku nás čekalo dlouhé stoupání, bohužel i s protivětrem, a ne malým, pole se záhy roztrhalo. Protože jsem nemusel nikde čekat na svoji slabší polovičku jako mnozí ostatní, ocitnul jsem se časem na čele pomyslného peletonu. Občas jsem sice počkal, ale klubko se příliš vleklo. Nebylo divu. K protivětru se ještě přidalo vedro. Počasí se začínalo v těch dnech pomalu lámat a sluníčka přibývalo.
• Naposledy jsem čekal ve vesničce Palmádula, kde se trasa stáčela o 90 stupňů doleva. Ale dlouho nikdo nejel, tak jsem jel dál sám.
• Na náhorní směrem městečko Stintino se jelo skvěle. Občas sice v novém směru také foukl větříček, ale byl spíše osvobozením od vedra. Trasa se sice vlnila, ale dalo se to stále švihat.