Šlapárna jako za stara 2012: 2. den - dobytí
vrchu Třemšína
Trasa: Rožmitál
pod Třemšínem, ubytovna U stadionu - centrum - alej Johany - Flusárna
- Hutě pod Třemšínem - vrchol Třemšín - Hutě pod Třemšínem
- Flusárna - Rožmitál, ubytovna U stadionu - Rožmitál, nádraží, cca 20 km |
- druhý den jsme se z ubytovny
odlepili v deset. Po celkem slušné snídani. Zazněly sice opět hlasy, jestli nejdříve
nezaparkujeme v hospodě a nebudeme čekat na dobu, kdy se
zlepší počasí. Bylo dost hnusně. Vlhko a zima. Náhodný
kolemcyklista nám sdělil, že je vše
zavřené,
- debaty, kam se jde, byly krátké.
Samozřejmě bylo nutno dobýt Třemšín. Honza M. a
Jarda K. opět brblali, ale Jarda tiše, protože kvůli
nachlazení - naštěstí - nemohl držkovat nahlas,
- plánovač Jirka H. zvolil co
nejkratší a nejrychlejší výstup na Třemšín. Přes
Hutě pod Třemšínem. Takže jsme již podruhé zasedli u
místní hospody po prvních pěti kolometrech pochodu. Asfalt byl zničující. A to nás čekal
tento povrch téměř až na vrchol!
- chvíli po půl jedné jsme
byli nahoře. Na hoře zvané Třemšín. Slunce se snažilo prorazit
mraky a chviličkami se mu to i dařilo,
- přišel čas na buřty. Na
vrcholu bylo ideální místo vč. připraveného ohniště.
Podle starého a dobrého zvyku šly ženy na dříví, zatímco
kmenoví náčelníci mudrovali u piva,
- před druhou jsme zašlapali
oheň, část vyběhla kousek výš ke zničené rozhledně
a už jsme štrádovali po stejné silnici dolů,
- ve tři odpoledne jsme opět
dobyli zavřenou hospodu v Hutích pod Třemšínem. Chůze
po asfaltu nikoho nebavila, přesto přes měkoučkou
oranici nikdo nechtěl jít. Objevovaly se hlasy, že chození
už na programu Voltku nebude,
- došlo k těžkému rozhodování,
zda zbylých pět kilometrů máme napálit, abychom stihli
vlak před pátou. Hlasovalo se. Pro odjezd v pět nebyla
jediná ruka. Co prý doma! Tak
brzo?
|