Šlapárna jako za stara 2012: 2. den - dobytí
vrchu Třemšína
- zhruba ve čtvrt na pět jsme
byli zpátky v ubytovně U stadionu a bylo zřejmé, že i husí chůzí
nebyl problém odjet dřívějším vlakem. Nikdo na to ani
na chviličku nepomyslel. A tak se šlo opět do vedlejší hospody,
kde jsme pomalu byli štamgasti. A opět bylo uvnitř neuvěřitelné vedro. Tak
často jen v lehkém triku jsem před hospodu nevycházel na
chvíle přežití,
- jediný problém, který některé
pálil, je, jak získáme skupinovou slevu na nádraží v
Rožmitále, když nemají kasu a v motorovém vláčku je
jen automat? Zatímco já byl přesvědčen, že jí získat
musíme, hudry hudry Kafka mlel svoji, že s námi dráha
zacvičí a nic nedostaneme. A že nerozumím marketingu ČD.
Já byl přesvědčený že ano. Věřil jsem slibům drah,
že když nabízejí slevu, musí ji poskytnout i tam, kde k
tomu nemají "odpovídající" podmínky,
- a v této nesmírně
komplikované situaci se podruhé ukázalo, jak je důležité
míti vůdce. Slevu nám bez mrknutí oka vydal jediný člověk na kolejích,
kterého jsem o to požádal: mašinfíra,
- v motoráčku bylo vedro jak v
hospodě. Bože, co to je za kraj?
- v rychlíku jsme se rozdělili
na dvě skupiny, každá obsadila jedno kupé v jednom ze
dvou vozů předlouhé soupravy. V kupé bylo bohužel snad ještě větší vedro
než o sobotního večera v hospodě. Stále jsem průběžně
větral, než jsem opustil kolegy v Berouně,
- za zmínku určitě stojí
seznámení se s průvodčím. Byť jeho jméno neznám. Chodil po chodbě a krásným
barytonem se ptal, kdo nový přistoupil? Ukázalo se, že
zpívá ve sboru. Nebylo divu. Hlas měl výjimečný.
Evidentně trochu cvičil. Jarda K. chtěl vědět, kolik by platil, kdyby zatáhnul za
ruční brzdu? Tak jsme se dozvěděli, že vše záleží na tom, jak rychle průvodčí
najde odvzdušňovací ventil a jak rychle se mu
chce pracovat. Protože výše sankce se odvíjí zejména
od každé minuty prostoje. Také jsme se dozvěděli, že není vůbec
problém domluvit dopředu výstup na vybraném nádraží, kde rychlíky
běžně nezastavují. Stojí to sice nějaké peníze, ale
jde to. To by byla frajeřina zastavit si rychlík někde na
zastávce mezi poli a před očima ostatních cestujících vystoupit!
|