Expedice 2015: Bretaň 3. den:
poloostrov Quiberon
 15:40 u kořene výběžku Pointe du Conguel
jsme se rozdělili na dvě skupiny: jedna se šla koupat, druhá ne. Ještě
předtím nás všechny oblečené vyfotili dva Francouzi, kteří
cestovali Bretaní na motocyklu. Prý se s námi již střetli, tedy viděli.
Udělali nám skupinové foto, já je vyfotil jako romantickou dvojici
a slíbil poslání fotografií (což jsem učinil po návratu domů)- 16:00 ve čtyřech (já, Lída, Pavel a Věra)
jsme se "prodírali" po východním pobřeží přes přístav
Port Haliguen ve snaze se co nejdéle udržet při moři.
- 16:40 ve vesnici Saint-Pierre-Quiberon to
už nešlo. Zajeli jsme do centra a hledali cyklostezku na druhé straně,
abychom se vrátili přes přístav Portivy. Jednou jsme zakufrovali a před
přístavem se nechtěně rozdělili. Čekali jsme a čekali, ale nikde
nikdo. A tak po zbytek cesty už jsme byli jen tři: já s Lídou a
Janou
- 17:00 při návratu jsme se u pevnosti Fort
de Penthiévre zastavili na delší čas, abychom si ji prohlédli.
Vzhledem k tomu, že je stále vojensky funkční, lze zkouknout jen
malou část. Včetně nehezké historie z konce druhé světové války,
kdy fungovala jako nacistické vězení a kde byla nalezena spousta
mrtvol francouzských občanů
- 18:00 průjezdy obcemi Penthiévre, Plouharnel a
Le Pó a vlastně i Carnacem byl poměrně rychlý. Cestu jsme již dobře
znali
- 18:30 jsme dojeli domů, Pavel s Věrou se vrátili
chvíli před námi
- 20:00 myslím, že to byl náš první večer u grilu.
Jak k tomu došlo. Všimli jsme si, že u jedné z protějších chatek
nechali hosté kempu plný pytel dřevěného uhlí. Chatku nikdo neobýval.
Tak jsme vyměnili grilovací zařízení s jinými našimi lidmi (měli
lepší zařízení), došli si pro pytel a grilovali tradiční
bretonské klobásy. Vždycky, když jsme grilovali, bylo večerní hlásání.
Protože bychom jinak jedli až okolo 22. hodiny večerní, tak jsme na
hlásání nechodili. Asi s jedinou výjimkou
|