Expedice 2015: Bretaň 7. den: Pont Aven - Concarneau
Trasa: Pont-Aven - Henan
- Lahn Benaven - Port Manec´h - Pointe de Rospico -
Kerascoet - Trémorvézen - Kerstalen - Raguénez - Kercanic - Pointe de
Kerjean - Pointe de Trevignon
- Kerlin - Lanénos - Lambell - Pont Minaouet - Keransell - Le
Cabellou/Concarneau - Le Porzou/Concarneau - Kerancalvez/Concarneau
- Concarneau, cca 50 km (J.Trnka ?) |
- 09:00 další větší přesun
do města Pont Aven
- 10:45 výsadek v městečku Pont-Aven, na
parkovišti v kopci nad městem. A začalo hledání stop po Paulu
Gauguinovi, který v tomto městečku působil. Hledali jsme tak
dlouho, až někdo řekl, že žádná malba po něm v městě není,
pouze jakási pietní vzpomínka. Tím hledání malíře skončilo.
Podrobnější návštěvě opět vadila kola. Tak to s nimi chodí.
Takže jsme se záhy začali přesunovat k moři přes lesní
arboreta v Le Henanu
- 12:00 cestou do přístavu Port Manec´h
si asi každý vyfotografoval lamu. Z přístavu jsme se snažili
dostat podél moře, ale skaliska nás záhy vyhnala. Dobrodružství
nám zpestřil Pavel, který oběma hrubými pneumatikami nabral -
slušně řečeno - trus. A ten čerstvý mu odstředivou rychlostí
začal špinit pozadí. Ihned se začal klacíčkem snažit většinu
nánosu se zbavit. Snažili jsme se držet cyklostezek i bez označení,
ale odtahovalo nás to od moře, byť dobrodružně. Nakonec jsme se
asfaltce nevyhnuli a větší kus pokračovali vnitrozemím. Ono
bylo dost riskantní každou možnou odbočku k moři zkoušet
- 12:45 napůl cesty do cíle jsem narazil na
obec připomínající
skanzen. Podle Pečů se jmenuje Kerascoet. S tím se dá asi
souhlasit. Z naší skupiny jsem do ní vjel jenom já. Ostatní na
kolech mazali dál, takže jsem je musel každou chvíli dohánět
- 13:10 k moři se nám podařilo sjet zase u
výběžku Pointe de Kerjean. Zde s část skupiny pokoušela
projet podél pobřeží, druhá část to nezkoušela. Časem jsme
se setkali. K moři jsme se opět přiblížili, když se v dálce
na obzoru objevil Pointe de Trévignon
- 13:30 bohužel stavbou na výběžku se
projet k nedá. Je v soukromých rukou. A protože bylo více než
dost hodin, šli jsme na oběd. Venku celý den foukalo, lidi byli v
bundách a tak jsme šli dovnitř. Trošku jsme byli v malé hospůdce
nacpaní, ale Pavel mohl být spokojen. Došlo na tataráka. Bohužel
to nebyla to příprava a složení jako ve Vannes. Tenhle byl s
kapari a kvůli tomu byl mírně nakyslý. A topinky s česnekem k
tomu vůbec neznají. Jedí to spíše bez ničeho. Žádná bomba
to nebyla
- 15:30 závěr jízdy do cíle byl trochu šarádou.
Předměstí města Concarneau je rozsáhlé a rozdělené zátokami,
takže opět hrozí spousta zbytečných zajížděk. Zde jsme brali
občas i rádi značené cyklotrasy. V části Le Cabello jsme začali
kontrolovat místní mapy a jet i podle názvů ulic. A do toho střihnout
jízdu po stezkách pouze pro pěší. Jeli jsme hodně křížem křížem.
V samotném městě jsme se zorientovali podle velké nemocnice
|