Slovensko 2015/Malé Karpaty: Pezinok a okolí / 28. 6. neděle

• při průchodu Modrou část lidí skončila v pivnici U Ludvíka, zatímco část šla do hotelu se opláchnout, zabalit si a vypadnout. Zde již v klidu seděli Vašek V. a Martina K., kteří došli k Veľkej Homoľi, ale kvůli dešti nevylezli na rozhlednu,
• odchod byl opět dramatický, protože recepční se domáhala zaplacení dvou tatranek a ubytování za jednoho člověka, který nezaplatil. Nebyla ale schopna sdělit, kdo konkrétně nezaplatil. Dal jsem jí dvě eura za Martina D., který se k tatránkám "nehlásil", ale za člověka jsem zaplatit odmítnul. Slíbil jsem jim pouze, že zjistím, o koho jde. Ale až ve vlaku do Prahy, protože dříve mnohé neuvidím. Nechtěli o tom slyšet, ale v tomto bodě jsem nepovolil a odešel,
• k Ludvíkovi. Jenže nabídka jídel mně připadala vyumělkovaná a já chtěl něco lidovějšího. A co takhle rovnou odjet do Pezinoku a netrápit se autobusy na hranici času potřebnému k přesunu? Jo! Ještě se připojili Helena a Franta Š.,
• v Pezinoku před nádraží nám dopolední přítel Husáka potvrdil, že námi zvolená hospoda je správná volba. Zvenčí špeluň, zevnitř příjemná hospoda. Dali jsme si jednoduchá místní jídla, slušné místní víno a šli si koupit lístky na vlak. A protože stálo bylo dost času, ještě jsme navštívili druhou restauraci u nádraží. Kvůli kávě,
• jízda do Bratislavy proběhla bez problémů, také návštěva příšerné nádražní restaurace. Co bylo s problémy, bylo obsazování kupé, na které jsme měli místenky. Seděli v nich lidé, protože dráha tyto kupé neoznačila žádným upozorněním. Dlouho trvalo, než jsme lidi slušně vypakovali,
• pak už to bylo all right. Ve vedlejším vagoně byli aktivní prodejci piva. A nejenom piva, také párků a polévek,
• mezinárodní rychlík se šoural Slovenskem. Nemohl dojet včas. A taky nedojel. Měl 15 minut zpoždění,
• v Praze vystoupili geronti pro změnu spořádaně s halekáním, že akce se povedla a že zase někdy příštěééé!