Lomec (Jižní Čechy)

STRANA 1. ZPĚT

Klášter

Nedaleko kostela je situován bývalý lovecký zámek. Tento zámek dal vystavět Albert Buquoy, bratr hraběte Emanuela, v letech 1709–1710. Zámek je postaven jako dvoupatrová budova s vysokým odstupněným štítem, sevřeným volutovými křídly; později byl rozšířen o budovu školy. Ve štítu je vymalován buquoyský erb nesený dvěma gryfy-štítonoši. Později se z původního zámku stala fara. Díky iniciativě českobudějovického biskupa Josefa Hloucha se v budově roku 1971 usídlila Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, ta zde působí dodnes.

Duchovní dějiny

Kostel měl stálého kněze již od roku 1709. Roku 1725 vznikl nový řád poustevníků – ivanité, nesoucí jméno po ctihodném Ivanovi poustevníkovi. Ve 40. letech 18. století se usadili také na Lomci, sídlili zde do doby panování Josefa II. Za jeho vlády roku 1782 byl řád poustevníků ivanitů zrušen a došlo k násilnému omezení lomeckých poutí. Roku 1786 byla při kostele zřízena lokálie. Jejím vznikem se Lomec odtrhl od Chelčic a zčásti se osamostatnil. Roku 1801 koupil libějovický zámek knížecí rod Schwarzenberků. Roku 1827 byla vystavěna výklenková kaple. Roku 1859 byla zdejší lokálie povýšena biskupem Jirsíkem na farnost. Prvním farářem byl P. Václav Peške. V roce 1923 vstoupila v platnost pozemková reforma, kvůli které Schwarzenberkové ztratili Lomec i zámek v Libějovicích, tím pro Lomec skončilo období, kdy jeho majitelem byla šlechta.