Netolice (Jižní Čechy)

 STRANA 3. ZPĚT

Historie

Zvlněná oblast Netolicka byla osídlena již v době bronzové, význam měla i v době keltského osídlení. Velmi brzy jsou Netolice jsou zmiňovány i v písemných pramenech, jako pomezní hrad Slavníkovců je uvádí Kosmova kronika česká s datací k roku 981. Po vyvraždění Slavníkovců se okolí Netolic zmocnili Přemyslovci, kteří zde vybudovali správní hrad, jehož součástí byl i kostel sv. Jana zrušený v roce 1788. Existence hradu je doložena do 15. století, v podhradí vznikla trhová vesnice související s průchodem obchodní cesty z Horních Rakous do Prahy. Vesnice byla soustředěna kolem kostela sv. Václava postaveného počátkem 13. století. V roce 1263 přešly Netolice s okolními vesnicemi do majetku nově založeného kláštera ve Zlaté Koruně, krátce nato byl postaven další kostel Nanebevzetí Panny Marie. Za nejasných poměrů po smrti Přemysla Otakara II. změnily Netolice majitele, ale v roce 1284 potvrdil Václav II. Netolice jako vlastnictví zlatokorunského kláštera. V královské listině Václava II. je Netolicím poprvé přiznán statut městačka (civitatis Notalicz), téhož roku je v Netolicích doložen první rychtář dosazený opatem ze Zlaté Koruny. V roce 1338 vznikl v Netolicích první cech (pekařský) a k roku 1362 je písemně doloženo složení městské rady.

Ve vyhrocené době husitských válek se majetku zlatokorunského kláštera zmocnil Oldřich II. z Rožmberka, který Netolice získal v roce 1420 do zástavy od císaře Zikmunda Lucemburského. Nevyjasněné majetkoprávní vztahy mezi Rožmberky a zlatokorunským klášterem provázely vlastnictví Netolic bezmála jedno století. Nezávisle na tom se ale samotné Netolice rozvíjely, v polovině 15. století zde začalo prosperovat rybnikářství, k němuž byly v regionu příhodné geografické podmínky. Do dědičného vlastnictví Rožmberků přešly Netolice definitivně až v roce 1513 listinou Vladislava Jagellonského. Za vlády Rožmberků vzniklo v Netolicích během 16. století několik dalších cechů (sladovníci 1518, tkalci 1552, truhláři 1555, kožešníci 1560), Petr Vok z Rožmberka obnovil v roce 1596 Netolicím právo vařit pivo a dodávat je do okolních vesnic. K roku 1559 se připomínají první názvy netolických ulic, z nichž některé se dochovaly dodnes. V rámci obrovského rožmberského dominia získaly Netolice význam také díky loveckému zámku Kratochvíle, který byl postaven v těsném sousedství města a Vilém z Rožmberka zde trávil čas na honech. Vilémův bratr a dědic Petr Vok z Rožmberka zde pobýval naposledy v roce 1600 a krátce nato kvůli značnému zadlužení Netolice (spolu s Českým Krumlovem) prodal císaři Rudolfovi II. Následkem vpádu generála Dampierra v roce 1619 vyhořelo celé město kromě kostela a školy, které stály mimo souvislou městskou zástavbu, obyvatelstvo bylo povražděno.