Založení kláštera

Cisterciácký klášter byl založen roku 1263 českým králem Přemyslem Otakarem II. Původně se klášter jmenoval Svatá Koruna (lat. Sancta Corona, něm. Heiligenkron) podle relikvie trnu z Kristovy koruny, kterou Přemysl Otakar II. obdržel nepřímo od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Kristovu Korunu získal Ludvík IX. od konstantinopolského císaře Balduina II. (1239). Objevuje se i název Svatá Trnová Koruna.

Motivem k založení kláštera bylo zřejmě vítězství nad Uhry v bitvě u Kressenbrunnu (1260). Dalším důležitým, ne-li nejdůležitějším důvodem, bylo posílení královského vlivu v jižních Čechách a utužení vazeb v rámci česko-rakouské unie. Přemysl Otakar II. se považoval za dědice babenberských práv k rakouským zemím, proto za mateřský klášter nové fundace zvolil klášter v Heiligenkreuzu (i zde byl uložen svatý trn). Založením Svaté Koruny chtěl pak zabránit tomu, aby královský majetek byl úplně rozchvácen Vítkovci na jihu Čech. Král novému klášteru předal Boleticko a Netolicko s 880 km2 lesa. 

Poznámka: Zlatá Koruna byla druhou zeměpanskou fundací cisterciáckého kláštera (první Plasy roku 1144). Změna jména ze Svaté na Zlatou Korunu odvisí od rostoucího bohatství nové fundace.

Příchod mnichů

Dne 6. dubna 1263 opustili klášter Heiligenkreuz mniši s bývalým (do roku 1259) opatem Jindřichem. Do Zlaté Koruny přišli v polovině dubna. Jak vypadalo místo při jejich příchodu, není známo. Nejstarší dochovanou stavbou je pravděpodobně dvoupodlažní kaple Andělů strážných (1270), u níž se uvažuje o stejné funkci jako měla Sainte Chapelle v Paříži, tedy že mohla sloužit k uchování trnu z Kristovy Trnové koruny, jejž Přemysl Otakar II. věnoval klášteru. Také bývá srovnávána s Královskou kaplí v Plasích, rovněž mohla sloužit jako špitální kaple.